Pýcha a předsudek | Rozbor díla + můj názor

Pýcha a předsudek

Název - Pýcha a předsudek

Originální název - Pride & Prejudice (First Impressions)

Autorka - Jane Austen

Překlad - Eva Kondrysová

První vydání - 1813

Zařazení - Romantismus, Anglie

Literární druh - próza

Literární žánr - idylicko-satirická komedie/rodinný román

Místo děje - Anglie, venkov (např. Longbourn, Meryton, Pemberley)

Doba děje - počátek 19. století (autorčina současnost)

O autorce - JANE AUSTEN

Jane Austenová je jednou z nejvýznamnějších autorek románů v 19. století. Její díla představují spojnici mezi 18. a 19. stoletím. Je představitelkou tzv. rodinného románu.

Tato anglická spisovatelka se narodila roku 1775 jako sedmé dítě z osmi do rodiny venkovského faráře. Její rodina byla známá oblibou ve čtení knih. Krátce studovala v Oxfordu i na dívčí internátní škole v Readingu. Vzdělávala se i tím, že četla anglické i cizí autory. Jane psala pro úzký okruh rodiny krátké prózy, básně i dramata již od 15 let. Později svá díla vydávala anonymně - až po její smrti bratr Henry přiznal veřejně její autorství - a už za svého života byla velmi uznávanou autorkou. Kritici oceňovali propracovanost postav a velké množství drobných postřehů z každodenního života. Inspirovala se městem Bath a svým společenským životem, kterým vedla, takže ve svých románech využila znalost tohoto prostředí (návštěvy, plesy, výlety, střední či vyšší vrstva). Hlavními postavami jejích románů jsou inteligentní a aktivní ženy, které samostatně rozhodují o svém životě a mají smysl pro humor. Jejich pohled na společnost je mírně satirický. Zápletky se zabývají láskou. Jane sama prožila několik milostných vztahů, ale stejně jako její sestra zůstala neprovdána. Zemřela jako svobodná roku 1817.

Celkem napsala šest románů:

• Rozum a cit (1811)
• Pýcha a předsudek (1813)
• Mansfieldské panství (1814) - "Moderní popelka"
• Emma (1816)
• Northangerské opatství (1817) - vznik na základě četby gotických románů
• Anna Elliot (1818)
• + Sandition (nedokončeno)

Zařazení do kontextu evropské literatury - ROMANTISMUS, ANGLIE

Romantismus je myšlenkové hnutí a umělecký směr, který vyzdvihuje svobodu jednotlivce, cit a vášeň, zabývá se konkrétním člověkem a odmítá klasicistní idealizaci člověka a státu.

Spisovatelé zdůrazňovali jedinečnost, emocionalitu, spontánnost a zkušenost člověka. Požadavkem pro tvorbu byla tvůrčí svoboda a osobitost autora. Autoři byli fascinováni nadpřirozenými jevy a oblíbená témata byla: útěk z každodenního života, svoboda, nespoutanost, individualita, minulost, síla přírody, mystika a orientální země. Nejprve se nejvíc dařilo lyrice (intimní a reflexivní), ale postupně začala převažovat próza (poema, básnická povídka, moderní epos, román ve verších, povídka, dramatická báseň, historický román, lyrická balada), která do té doby byla považována za nižší literární druh. Autoři ve svých dílech využívali lidovou mluvu a archaický jazyk a rozvolnili verš. Hrdinové děl jsou plni melancholie, pesimismu, zklamání a skepse.

Definice romantického hrdiny - Osobnost, která je nějakým způsobem vyloučena ze společnosti, stojí na jejím okraji (vrah, kat, tulák) a odmítá její normy. Romantický hrdina touží po lásce, která však zůstává nenaplněna. Prožívá konflikt se světem a utíká do nezkaženého světa minulosti, fantazie a venkova.

Definice romantické hrdinky - Vdaná, ale zamilovaná do jiného muže. Bohužel je spoutána společenskými pravidly, které mají přednost před vášní, takže zůstává věrná.

Romantická díla se rozřazují do dvou proudů. Prvním z nich je revoluční proud, který zdůrazňuje národní hrdost a hrdina bojuje proti společnosti (bohužel většinou bez úspěchu). Druhý a zároveň poslední je konzervativní proud, kde je společnost postavena proti ideálům a hrdina se aktivně nesnaží o změnu.

Romantismus v Anglii: inspirovali se nezkrotností přírody a hledali nové významy v obyčejných věcech (tzv. jezerní škola).

Současník Jane Austen - WALTER SCOTT

Walter Scott byl anglickým básníkem a sběratelem lidové slovesnosti. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejslavnějších vůbec.

Narodil se roku 1771 do právnické rodiny a jelikož byl vážně nemocný, trávil celé své dětství na venkově, kde se především seznámil s historií kraje. Když dostudoval, živil se jako advokát, ale poté, co jeho díla sklidila velký úspěch, začal se věnovat pouze literární tvorbě. Walter byl mistr dějového napětí a díky tomu, že znal dobře historii, uměl navodit atmosféru dané doby a popsat tehdejší zvyky. Byl dokonce společníkem jednoho nakladatelství, které ale bohužel po nějakém čase zkrachovalo. Walter Scott chtěl splatit všechny dluhy, ale jeho práce byla velmi únavná a vyčerpávala ho. Zemřel roku 1832.

Jeho tvorba:

• Panna jezerní (1810) - epická skladba s lyrickými rysy, do češtiny toto dílo přeložil F. L. Čelakovský
• Waverly (1814) - první historický román, vydán anonymně, zachycuje povstání ve Skotsku

O čem kniha pojednává? + hlavní myšlenky díla

Kniha se zabývá rodinou Bennetových a cílem paní Bennetové, což je provdat všech svých pět dcer. Její dcera Elizabeth se ale vdávat pro peníze a bez lásky nechce.

Hlavní myšlenky:

• Kritika pokrytectví a pošetilosti tehdejší doby a společnosti.
• Autorka chtěla poukázat na to, že inteligence dokáže zbořit společenské bariéry (např. pan Darcy a jeho vztah k nižším vrstvám).
• Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky.
• Díky postavě Elizabeth si uskutečnila svůj sen.

Jazykové prostředky

• Spisovný jazyk, styl vyprávěcí, text je dějový.
• Živé dialogy (přímá řeč).
• V překladu nalezneme archaismy.
• Barvitý jazyk, synonyma, popisy a dlouhá souvětí.
• Velmi podrobná charakteristika postav.
• Ironie a humor = výsměch tehdejší společnosti.

Kompozice

• ER-forma (autor - vypravěč není zúčastněn děje)
• Děj plyne chronologicky bez odboček.
• Začlenění dopisů do děje.

Přijetí díla a vliv díla

Pýchu a předsudek psala Jane Austenová mezi lety 1795-96 a pokoušela se ho vydat pod názvem První dojmy (First Impressions), ale byla odmítnuta. Po nákladných a pracných úpravách (např. vypravěč → er-forma) bylo dílo vydáno roku 1813. Téměř hned si získala úspěch a sympatie čtenářů.

Dodnes je to velmi populární dílo, které přineslo základní zápletku většině dnešních komedií. Dílo se stalo i inspirací pro Deník Bridget Jonesové (Helen Fielding).

Postavy

Hlavní postavou tohoto díla je Elizabeth Bennetová. Elizabeth je druhá nejstarší dcera paní Bennetové a zároveň nejoblíbenější dcera pana Benneta. Je to velmi inteligentní, upřímná a bystrá dívka, která si umí všímat malých detailů a stojí si tvrdohlavě za svými názory. Samozřejmě je také hodná, dobrosrdečná a slušně vychovaná, ale i přesto se vymyká požadavkům doby. Elizabeth je považována za ideál ženského intelektu převažujícího nad běžně vítězící krásou. Sama Jane Austenová se s postavou Elizabeth ztotožňuje - díky ní si vlastně splnila svůj sen.

Pan Darcy je na první pohled pouze velmi bohatý, pyšný, arogantní, vybíravý, povýšený  a uzavřený přítel pana Bingleyho. Když ale pana Fitzwillama Darcyho poznáte, zjistíte, že je to doopravdy hodný člověk s dobrým srdcem, který i dokonce rád vtipkuje. Během knihy se odpoutá od svých předsudků ohledně nižších vrstev.

Přesný opak Darcyho je jeho přítel pan Bingley. Přátelský, laskavý, sympatický a usměvavý muž, které mají všichni všude rádi. Bohužel je lehce ovlivnitelný a nechá sebou manipulovat.

Paní Bingleyová & paní Hurstová jsou sestry Charlese Bingleyho. Bohužel mu jsou také naprostým protikladem, jelikož si libují v pomluvách, chovají se povýšeně a falešně.

Pan Bennet je otec pěti dcer, který má rád svůj klid. Je to moudrý člověk, který si vzal za ženu hlupačku, a hloupostí ostatní se velmi rád baví.

Paní Bennetová je nesnesitelná matka, která si ráda postěžuje na své nervy a svou rodinu všude ztrapňuje. Neumí se chovat vybraně a její jediný cíl je provdat všech svých pět dcer.

Nejstarší a nejkrásnější dcera paní Bennetové je půvabná Jane Bennetová. Jane je dobrosrdečná dívka, která nedokáže o nikom smýšlet špatně a celičký svět vidí jako dobrotivý.

Mary Bennetová je třetí dcerou paní Bennetové. Mary je velmi sečtělá, hodně se učí a zakládá si na svých znalostech. Samozřejmě se také pak vším, co umí a ví, ráda chlubí.

Nejmladší dcery paní Bennetové jsou Lydia & Kitty. Hloupoučké, naivní a povrchní dívenky, které rády koketují a zajímají je jen a pouze důstojníci. Když ale není poblíž Lydia, Kitty je vcelku hodné děvče. Po většinu knihy je bohužel pod vlivem divoké, nespoutané a hlučné Lydie.

Pan Wickham je bývalým přítelem pana Darcyho. Je to jednoznačně záporná postava, která navenek působí čestně, ale doopravdy je vychytralá a jde jí pouze o peníze.

Pan Collins - otravný bratranec pana Benneta, který nedokáže zavřít pusu a chová se strojeně.

Fabule (události)

1) Pan Bingley se přistěhoval na Netherfieldské panství. 2) Panu Bingleymu se zalíbila Jane Bennetová. Od Darcyho se všichni drží dál. 3) Panu Darcymu se začíná líbit Elizabeth. 4) Jane onemocněla a zůstává na Netherfieldu. 5) K Bennetovým přijíždí pan Collins. 6) Seznámení s Georgem Wickhamem, který Elizabeth navypráví vymyšlené příběhy. 7) Ples na Netherfieldu. Pan Darcy si uvědomí, že k Elizabeth chová již nějakou dobu city. 8) Pan Collins žádá Elizabeth o ruku, ona ho ale odmítne. 9) Bingleyovi s pane Darcym odjíždí do Londýna; zanedlohou tam odjíždí i Jane. 10) Svatba Charlotte a pana Collinse. 11) Eliza navštěvuje Charlotte v Kentu; poté přijíždí i Darcy. 12) Darcy žádá Elizabeth o ruku, ale ona ho odmítá. 13) Darcy předává svůj dopis Elizabeth, která trochu přehodnotí svůj názor na něj. 14) Eliza se s Jane vrací domů. 15) Eliza jede na dovolenou s tetičkou a strýčkem (Gardinerovi). 16) Elizabeth se s Darcy setkává na jeho sídle Pemberley v Derbyshiru a vídají se čím dál častěji. 17) Lydia utíká s panem Wickhamem. 18) Eliza se vrací do Longbournu a všichni hledají její sestru Lydii. 19) Svatba Lydie a pana Wickhama. Elizabeth se dozvídá, že k tomu dopomohl pan Darcy. 20) Charles Bingley přijíždí s Darcym zpět na Netherfield. 21) Pan Bingley se zasnoubí s Jane Bennetovou. 22) Její Jasnost de Bourgh přijíždí za Elizabeth do Longbournu. Fámy o znásnubách s panem Darcym. 23) Pan Darcy se zasnoubí s Elizabeth. 24) Svatba Jane i Elizabeth. Elizabeth se stěhuje s Darcym na sídlo Pemberley.

Filmové zpracování

Pýcha a předsudek má celkem osm seriálových a filmových adaptací. Momentálně nejznámější adaptací je film z roku 2005 v hlavních rolích s Kierou Knightly a Matthewem MacFadyenem.

Ukázky

"Pýcha je velmi častá nectnost, pokud vím," ujala se slova Mary, která si zakládala na rozšafných názorech. "Jsem si jista, že se s ní zhusta setkáme, neboť lidská přirozenost k ní tíhne, a málokteří z nás neskrývají v srdci pocit sebeuspokojení pramenící z té či oné vlastnosti, ať skutečné, ať smyšlené. Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova užívají často promiskue. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí."

(strana 21)

"Často si myslívám," podotkla paní Bennetová,"že to nejhorší, co nás může potkat, je rozloučení s našimi nejbližšími. Člověk si potom připadá jako ztracený."

(strana 266, ukázka je upravena)

"Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení."

(strana 297) 

AUSTEN, Jane. Pýcha a předsudek: Jane Austenová. 2. vyd. Praha: Odeon, 1974, 318 s. Světová knihovna (Odeon).

Můj názor

Pýcha a předsudek patří rozhodně k mým nejoblíbenějším dílům z povinné četby. Láska Elizabeth a Darcyho je opravdu kouzelná a každého čtenáře si tihle dva hlavní hrdinové omotají kolem srdce. Proč ale tedy dávám pouhé čtyři body z pěti?

Na pár nedokonalostí chci všechny čtenáře upozornit. Ze začátku knihy je opravdu velké množství postav, které čtenáře zbytečně zmatou a poté se v nich špatně orientuje. Jako další nedostatek díla jsou dialogy, ve kterých se čtenář taktéž lehce ztratí, jelikož neví, kdo právě mluví. Poslední mínus knihy není ani tak mínus, protože s tím každý v podstatě počítá, než se do tohoto romantického díla začte. Pýcha a předsudek se totiž čte velmi pomalu a nalezneme tam i zdlouhavější scény, ale ono se není ani asi čemu divit, jelikož je to dílo už přes dvě stě let staré a jistě za to trochu může i překlad, ve které jsou archaismy.

Od Jane Austenové si ráda přečtu i další díla, protože vykreslení prostředí, postav i děje mě velmi bavilo. Pýchu a předsudek rozhodně všem doporučuji!

Zdroje informací

• Učebnice pro 2. ročník středních škol, sešit literatury
• www.cesky-jazyk.cz
• www.wikipedie.cz
• www.evee.cz
• www.rozbor-dila.cz
• www.statni-maturita.cz

Na závěr bych vás chtěla o něco požádat. Pokud se rozhodnete nějakou část z tohoto rozboru zkopírovat, uveďte prosím zdroj (www.wer-books.blogspot.cz). Děkuji.