Recenze: Hledání Aljašky

Hledání velkého Možná

Název - Hledání Aljašky
Originální název - Looking for Alaska
Autor - John Green
Překlad - Veronika Volhejnová
Počet stran - 256
Vazba - hardback s přebalem
Nakladatel - Knižní klub
Rok českého vydání - 2013

Miles Halter, milovník posledních slov slavných lidí, se rozhodl, že se odpoutá od svého prostředí na Floridě, kde ho všichni vždy pokládali za outsidera, a začne žít jinak. Jeho cíl je najít velké Možná, odhalit smysl života a hlavně si ho pořádně užít. Přihlásil se tedy na internátní školu ve státu Alabama, kde celé hledání začíná. Seznámí se s partou lidí, kteří ho bez problému vezmou mezi sebe, a všechno se zdá najednou lepší. To by tady ale nesměl být háček v podobě nespoutané dívky Aljašky, do které se Miles zamiluje. Tím začíná dlouhá cesta plná poznání lásky, pravého přátelství, naděje a utrpení...

„Celý život strávíš v labyrintu a myslíš na to, jak z něj jednou unikneš a jak to bude skvělý, a protože si představuješ budoucnost, dokážeš jít pořád dál, ale nikdy neunikneš. Budoucnost prostě používáš k tomu, abys utekl před dneškem.“

Na druhé šance moc nejsem, ale když už jsem ji dala Gillian Flynn či Lauren Oliver, rozhodla jsem se ji dát i Johnu Greenovi. A tentokrát se to opravdu vyplatilo. Hvězdy nám nepřály mi totiž vůbec nesedly. Nebylo to čtení pro mě. Slyšela jsem ale, že těm, co se nelíbily Hvězdy, se určitě bude líbit autorova prvotina Hledání Aljašky. Musím jedině souhlasit.

To, čím si mě tato tajemná kniha naprosto získala, je jedinečný a pravdivý příběh, který se zabývá smyslem života, hledáním velkého Možná, labyrintem utrpení a posmrtným životem. Hledání Aljašky v sobě přináší spoustu důležitých myšlenek, nad kterými by se měl každý alespoň na chvilku pozastavit. Celé vyznění příběhu je neskutečně silné. Jsem si jistá, že tahle kniha mi z mysli jen tak rychle nesejde. Po jejím dočtení jsem si neustále musela v hlavě přehrávat poslání knihy a odpovědi na otázky, které spousta lidí nikdy nenalezne.

Celou atmosféru příběhu dokázal autor vykreslit naprosto perfektně, jelikož sám chodil na podobnou internátní školu. Jisté příhody a rituály, které zažíval, použil i do knihy. Kniha tak dostává úplně jiný rozměr a vše je mnohem více autentičtější. John se navíc přiznal, že má slabost pro poslední slova stejně jako Miles.

I přesto, že bych knihu označila za dějově jednodušší, mne John Green dokázal hned několikrát během čtení překvapit svou promyšleností příběhu a dějovými zvraty. Kniha se navíc čte opravdu rychle. A ti, co mají nejradši krátké kapitoly, u kterých se jim nestane, že by byli nuceni přestat číst uprostřed nekonečně dlouhé kapitoly, si určitě také přijdou na své.

„Občas ti nerozumím,“ řekl jsem.  

Ani se na mě nepodívala. Jen se usmála směrem k televizi a řekla: „Nikdy mi neporozumíš. A o to jde.“

U knihy Hvězdy nám nepřály jsem měla problém se zvláštním, trochu dětštějším stylem psaní Johna Greena. I tady jsem si toho ze začátku všímala, ale jakmile jsem se ponořila trochu více do příběhu odehrávajícího se na ubíhajících stranách, už jsem to ani tolik nevnímala. Spisovatel obvykle píše v delších větách, do kterých vměšuje něco tak prostého, že jsem téměř nemohla uvěřit, že tento příběh dokázal sestavit.

Musím se ale ještě pozastavit nad tím, kolik bylo v knize vynechaných písmenek u různých slov. Vzhledem k tomu, že tato kniha je celkem hodně čtená, korektor si na ní měl dát více záležet. Je jasné, že chyby dělá každý, ale v knihách by být opravdu neměly.

Každý hrdina této knihy má něco svého charakteristického. Jsem si ale jistá, že nejvíce čtenářů zaujme samotná Aljaška, nespoutaná a strhující jako hurikán. Její náladovost je občas trochu nesnesitelná, ale zamilovala jsem si její mluvu v hádankách. U této dívky, která je každý den někým jiným, nemůžete odhadnout, co udělá příště.

Obálka:

Výjimečnost této obálky jsem pochopila teprve až po dočtení knihy a musím uznat, že lépe bych ji snad ani nevybrala. K příběhu dokonale pasuje, až vám to skoro vyrazí dech. V České republice máme ale i další vydání s jinou obálkou (téměř stejná jako originální, vlevo) v paperbacku od YOLI.

Zahraniční obálky:

    

Celkové hodnocení:

Hledání Aljašky, jak už jsem výše několikrát uvedla, je opravdu neobyčejná kniha se zajímavými postavami. Dílo rozhodně předčilo má očekávání a jsem opravdu ráda, že jsem Johnu Greenovi dala druhou šanci. Bez této knihy bych byla o něco chudší, co se týče všeho, co je očím neviditelné. Knihu určitě doporučuji, ať už autora máte rádi či ne, ať jste teenageři či ne - tuhle si prostě musíte přečíst!

Tímto mnohokrát děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!

Mou recenzi na webu naleznete ZDE.

(Ukázky ze strany 64)