Recenze: Temné kouty

Až na dno lidské duše

Název - Temné kouty
Originální název - Dark Places
Autor - Gillian Flynn
Překlad - Pavel Medek
Počet stran - 448
Vazba - hardback s přebalem
Nakladatel - Knižní klub
Rok českého vydání - 2014

Libby Dayové bylo sedm let, když unikla krutému, satanistickému vyvraždění celé její rodiny. Byla přesvědčená, že to všechno spáchal její starší bratr Ben, kterého následně po její výpovědi poslali do věznice. Od té doby žila malá Libby u svých příbuzných, ale vždy jen krátce. Když dovršila osmnácti let, otevřelo se jí konto, na které jí lidé posílali své finanční příspěvky. Z těch příspěvků žila až do nedávna. Libby vyrostla, je jí dvaatřicet let a brzy si bude muset najít práci, jelikož peníze z účtu mizí a mizí. V tom se jí však najednou ozve jeden muž, jenž jí pozve do spolku lidí, kteří se zabývají vraždami. Libby v této příležitosti spatří peníze a sáhne po ní. Jenže po příchodu do jejich klubu se začnou ozývat hlasy ohledně toho, jak je možné, že udala svého bratra Bena, když je doopravdy nevinný. Libby se celých čtyřiadvacet let bránila jakýmkoli vzpomínkám, ale všechno ji najednou dohnalo a ona se do pátrání pouští také. Najdou pravého pachatele nebo to opravdu udělal Ben?

Lidé vždy chtěli vědět: co je to za ženu, kterou zavraždí vlastní syn?

Už je to opravdu dlouho, co jsem naposledy četla nějaký krimiromán, a tak jsem se rozhodla po tomto žánru opět sáhnout. Vybrala jsem si Temné kouty od Gillian Flynn, což je dle mého názoru talentovaná spisovatelka. Těšila jsem se na kvalitní a napínavý děj, ale ve výsledku jsem dostala jen o chlup lepší příběh než v sobě ukrývá Zmizelá, což až taková sláva nebyla.

Obrovským zklamáním u této knihy a zároveň i u výše zmíněného bestselleru Zmizelá je vyzrazení konce hned zkraje příběhu. Říkala jsem si, že tohle by se u Temných koutů stát nemuselo, že to byl pouze nešťastný případ u Zmizelé. Opět se mi ale bohužel potvrdilo to, že autorka prostě nedokáže udržet rozuzlení zápletky v tajnosti, což je škoda. Závěr knihy nebyl kdovíjak úžasný, čekala jsem na něco lepšího a trochu smysluplnějšího. A do Ostrých předmětů se už asi po těchto zkušenostech nepustím.

Temné kouty jsou opravdu temné. Není to žádné příjemné čtivo, u kterého byste ráno snídali a říkali si, jak je na tom světě krásně. Tato kniha jde totiž až na úplné dno lidské duše, zatáhne vás tam, podusí a uvnitř pořádně rozdrásá. Příběh jsem prostě nedokázala přečíst na jeden zátah, musela jsem si ho rozkládat na jednotlivé dny a i tak to na mě bylo příliš silné kafe.

Co se týče psychologie postav a stylu psaní, Gillian Flynn v tomhle nejspíš zklamat snad ani neumí. Všechny postavy vykreslila naprosto perfektně a velice reálně. Kniha je velmi poutavá a zajímavá. Někomu by možná mohla vadit omáčka okolo, kterou dává téměř všude, ale já si i přesto čtení užila. Jejímu stylu psaní se jen tak někdo nevyrovná. A to ani panu překladateli, překlad knihy je výborný!

Důležité součásti knihy jsou skoky do minulosti. Postupně se takto čtenáři mohou dozvídat, co se den před tou hroznou událostí dělo. Kapitoly se střídají s vyprávěním Libby, takže nám spisovatelka dávkuje indicie více méně souměrně s vyšetřováním v současnosti. Líbí se mi, že nám Gillian dokázala přiblížit situaci v roce 1985 a udělat správnou atmosféru. Je vidět, že si dala opravdu práci s vyhledáním spousty informací o této době a zároveň zapojením svých vlastních vzpomínek na dětství.

Libby Dayová je vypravěčka, kterou si asi zrovna dvakrát neoblíbíte, což ale nejspíše autorka zamýšlela. Libby je žena, která je velmi nepříjemná na lidi a pomalu se utápí v depresích. Navíc je opravdu líná a všechna práce je jí na obtíž. Typická antihrdinka.

Obálka:

Co jsem tak procházela všemožná vydání této knihy ze zahraničí, musím konstatovat, že naše obálka je určitě ta nejhezčí. Umí vyvolat pocit temnoty a tajemna. Barevně a vzhledově samozřejmě ladí i k dalším knihám od Gillian Flynn, za což má ode mě palec nahoru.

Zahraniční obálky:

    

    

Celkové hodnocení:

Z této knihy mám velmi smíšené pocity a dlouho jsem přemýšlela, jak ji ohodnotit. Na jednu stranu byly Temné kouty opravdu zajímavou četbou s reálně vykresleným prostředím, ale na stranu druhou předvídatelnost příběhu mi zkazila celý dojem z knihy, za což strhávám hodnocení. Spisovatelka by měla zapracovat na utajování informací a servírování indicií nenápadně. Pokud bych se ale zaměřila pouze na příběh, jenž je tedy místy až příliš temný, a vývoj postav, knize bych dala určitě o stupeň lepší hodnocení. Věřím, že někteří čtenáři lační právě pouze po tomhle a nevadí jim, že se konec dozví hned na prvních stranách. V tom případě je to určitě kvalitní kniha, kterou bych doporučila. Jenom se na ní psychicky připravte, zachází do těch nejtemnějších koutů lidské mysli a duše.

Tímto mnohokrát děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!

Mou recenzi na webu naleznete ZDE.

(Ukázka ze strany 28.)