Recenze: Počátek

Džungle skrývá dívku, která nemůže zemřít.

Název - Počátek

Originální název - Origin

Autor - Jessica Khoury
Série - Počátek
Díl - 1.

Žánr - dystopie

Počet stran - 372
Vazba - hardback (bez přebalu)

Nakladatelství - Egmont
Rok vydání - 2013

Anotace:

Pia vždy znala svůj osud. Měla počít novou rasu, linii nástupců, kteří porazí smrt. Za tímto účelem se zrodila, byla geneticky upravená k nesmrtelnosti a vychovávaná týmem vědců v tajné skrýši v Amazonském deštném pralese. Nyní ji vědci začínají podrobovat testům, jejichž výsledkem má být dokončení celého nebezpečného projektu. Co si Pia pamatuje, vždy nejvíc toužila naplnit jejich očekávání. Ale v noci o svých sedmnáctých narozeninách nachází díru ve zdánlivě neproniknutelném plotě, který uzavírá její sterilní domov. Poprvé v životě volná v džungli potkává Eia, chlapce z nedaleké vesnice. Nedokáže odolat a pokračuje v útěcích, aby ho mohla vídat. Zamilují se do sebe a kousek po kousku začínají poznávat pravdu o Piině původu - pravdu se smrtícími následky, která navždy změní jejich životy.

Chtěli byste být nesmrtelní? Láká Vás z nějakého důvodu nesmrtelnost? V tom případě je tahle kniha přesně pro Vás! Na 372 stranách se můžete vtělit do nesmrtelné hlavní hrdinky a vyzkoušet si nesmrtelnost alespoň takto.

Můj názor:

Námět mě velmi zaujal. Nesmrtelná hlavní hrdinka, která prožila svůj dosavadní život zavřená ve výzkumném středisku v džungli a neví nic o světě venku? Všude tajemství... To zní jako dobrá dystopie. A byla to dobrá dystopie? Pojďme si ji trochu rozebrat.

Prvních sto stran bych označila spíše jako rozjezd, slabší rozjezd. Kniha mě ze začátku tolik neupoutala. Dalších sto stran už to začíná trochu přituhovat a pak už je to pořádná jízda, páni! Akce tu tedy byla, ke konci už jsem jí byla maličko přehlcená, ale líbila se mi, i přesto, že mi občas přišla trochu zmatená. Čím dál jsem se v knize dostávala, tím víc to bylo zajímavější a tajemnější. A konec knihy? Mám z něj rozporuplné pocity. Musela jsem si ho přečíst asi třikrát, abych ho vůbec pochopila. Je to definitivní konec této knihy, v druhém díle vystupují jiné postavy a celý děj se odehrává na jiném místě.

Nemůžu si pomoci, ale kniha na mě působí trochu jako pohádka (v dobrém slova smyslu), která je opředena děsivými tajemstvími. Celá kniha je napsána poklidně. Nikam se nežene, dýchá na vás svou kouzlenou atmosféru. Někomu tento styl psaní může připadat uspávající, ale mně osobně se moc líbil. Bylo fajn odpočinout si u této knihy. Tomuto poklidnému stylu psaní na tom také přidalo hodně popisů - dialogů je v knize méně (dle mého názoru kvůli tomu, že Pia moc lidí neznala - maximálně vědce, kteří byli vážní a neplýtvali slovy - a většinou byla sama).

Ještě bych chtěla dodat, že v knize bylo pár pravopisných chyb. Hlavy za to sice netrhám, ale při čtení mě to hodně rušilo.

Prostředí, ve kterém se kniha odehrává, je originální. Kniha se odehrává mezi vysokými stromy amazonského deštného pralesa. Toto místo je zajímavé a autorka ho velmi pěkně popsala.

"Uběhnu bez zastavení skoro padesát kilometrů. Vyskočím téměř dva metry do výšky. Na světě neexistuje materiál dost ostrý na to, aby mi dokázal probodnout kůži. Nemůžu se utopit ani udusit. Jsem odolná vůči všem známým nemocem. Mám dokonalou paměť. Smysly mám ostřejší než kdokoli jiný a moje reflexy se vyrovnají kočičím. Nikdy nezestárnu a nikdy nezemřu."

• Počátek (str. 14 ~ ukázka je upravena)

Postavy:

Hlavní hrdinka Pia mi přišla jako normální, pohodová holka. Oblíbila jsem si ji. Ani mi moc nafoukaná a nesnesitelná či tak něco nepřišla, na to, že byla tak moc dokonale dokonalá a nesmrtelná. Během knihy ale procházela radikální změnou a je to jen a pouze o vašem názoru, jestli je to změna k lepšímu či k horšímu. Já se přikláním ke změně k lepšímu.

Strýček Paolo Alvez byl hlavním vedoucím Malé Cam (chcete-li Malé Cambridge), což byla výzkumná vesnička uprostřed amazonského pralesa, kde se odehrávala kniha. Neměla jsem ho v oblibě. Jeho činy mi přišly nesmyslné, ale když se na to podívám z druhé strany, chápu ho. Byl vedoucím a musel mít všechno pod palcem.

Ai´oané byli domorodci, kteří měli vesničku nedaleko Malé Cam. Zpočátku se mohli jevit jako podivní a divocí. Doopravdy byli ale velmi chytří a hodní. Oblíbila jsem si tento kmen. Eio byl jedním z nich, i když ne tak úplně. Něčím se lišil.

Děti mě fascinují. Nikdy jsem neviděla nikoho mladšího než jsem já sama. Vyrůstala jsem jako jediné dítě v Malé Cam. Dětské hry, smích a způsob, jakým se pohybují - jako by byly lehčí než květiny vlající ve větru - mě okouzlují. Jsou tak maličké a svobodné, že mě z pohledu na ně skoro bolí srdce.

• Počátek (str. 116)

Obálka:

Obálka je z prostředí, kde se kniha odehrává. Na obálce tedy lze vidět děsivou džungli se spletitými liánami. Bílá postava, která stojí mezi liánami v džungli, bude nejspíše Pia. Pia drží v ruce rostlinu, o které je vlastně celý příběh. Elysie. Tajemství nesmrtelnosti.

Tahle obálka je jednoduše dokonalá a kouzelná. Umí zaujmout. Já osobně této obálce naprosto podlehla a jsem velmi ráda, že nakladatelství nechalo originální obálku.

5 z 5 bodů

Na ukázku tu pro Vás mám tři zahraniční obálky. Všechny si jsou velmi podobné:

    

Celkové hodnocení:

Dokonalý příběh dokonalé hlavní hrdinky? Ne, tak to bohužel nebylo. Hlavní hrdinka sice dokonalá byla, ale příběh ne. Můj celkový dojem z knihy je dobrý, ale myslím, že mohla být kratší a svižnější. Chvílemi mi přišla moc zdlouhavá, ale nenudila jsem se u ní. Příběh mě dokázal zaujmout a žádné nudné pasáže jsem v knize nezaznamenala. Knihu doporučuji všem příznivcům dystopií, ale neočekávejte od ní velké věci. Já od ní chtěla příliš a v něčem mě i zklamala.

Tímto děkuji nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku.

+ book trailer:

+ další ukázky z knihy:

Není nic nebezpečnějšího než se přestat ovládat.

• Počátek (str. 143-144 ~ ukázka je upravena)

Jestli vědění znamená "křídla, která nás zanesou k nebesům", pak jsem pták s useknutými křídly.

• Počátek (str. 175)

"Dokonalost je jen úhel pohledu."

• Počátek (str. 208 ~ ukázka je upravena)

Stojí tak blízko, že cítím z jeho kůže vůni džungle. Banány a papáje, kouř ai´oanských ohňů, vůni země a řeky. Jeho vůně je omamná. Proniká mi do krve a probíhá srdcem, napůl elektrizuje, napůl utišuje. Dokázala bych oběhnout Zemi po obvodu nebo bych tu s ním dokázala stát celou věčnost. Je mi to jedno, hlavně když bude se mnou.

• Počátek (str. 219)