pondělí 13. února 2017

Recenze: Tisící patro

32801098

New York, 2118

Název - Tisící patro
Originální název - The Thousandth Floor
Autor - Katharine McGee
Překlad - Šárka Dvořáková
Série, díl - Tisící patro #1
Počet stran - 416
Vazba - paperback
Nakladatel - Egmont
Rok českého vydání - 2016


New York, 2118. Uprostřed Manhattanu, přímo na místě bývalého Central parku, se rozléhá obrovská Věž s tisíci patry. Uvnitř Věže je ukrytý doslova celý svět a všichni lidé se touží dostat až na samotný vrchol. Jenže ani lidé, kteří žijí své životy v nejvyšších patrech Věže, nemohou mít všechno...

Čím jsi výš, tím hlouběji spadneš.

Tisící patro je kniha, která mne zaujala hned na první pohled, i přesto, že nám anotace příliš o ději neprozradí. Jedná se o spisovatelčin debut, čehož by se mohli mnozí zaleknout, ale musím uznat, že jde o vážně povedenou knihu pouze s drobnými chybami. Styl psaní sice není ničím výjimečný, ale autorka dokáže čtenáře udržet u příběhu. Kapitoly v knize jsou navíc opravdu krátké, což ve čtenářích dokáže umocnit dojem, že se čte kniha rychleji.

Spisovatelka Katharine McGee se rozhodla svůj příběh zasadit do budoucnosti, což je v dnešní době velmi populární prostředí, které autoři rádi využívají. I přesto, že nám představila nepřeberné množství technických vymožeností, mám z toho maličko dojem, že za sto let bude lidstvo úplně někde jinde. Z prostředí, které si vymyslela, se navíc stal pouze doprovodný prvek, na který tolik nekladla důraz, i když čtenářům samozřejmě předložila širokou škálu svých nápadů a po celou knihu ji využívala. Na druhou stranu je zase dobré, že se tou pro ni lákavou budoucností tolik nepohltila, dokázala si od ní určitým způsobem držet odstup, a svůj příběh zaměřený především na vztahy mezi lidmi a intriky u vyšší společenské vrstvy tak po dějové stránce udržet na úrovni.

Po přečtení pár stran knihy je vcelku jasné, že pro autorku byla největší inspirací (ať už knižní či seriálová řada) Gossip Girl (Super drbna). Nejenže se tematicky shodují, ale lze nalézt i podobnost v jednotlivých postavách, které se v Tisícím patře objevují. Stejně jako v Gossip Girl se tu řeší hlavně vztahy, společenské postavení, skandály a intriky, z čehož vyplývá, že četba to bude spíše dívčí.

Příběh, který se v knize ukrývá, je vyprávěn vícero postavami, které se střídají po jednotlivých kapitolách. Jedná se o pět různých teenagerů - převážně dívky -, kteří zažívají přelomová období ve svých životech. Některé postavy jsou zajímavější než jiné, ale nemohu říct, že by mě nějaká nudila. Všechny dějové linie byly záživné; jenom na některé se člověk těší víc, jak už to tak bývá. Každopádně ale obdivuji autorku za to, že dokázala tak ladně a efektivně zkombinovat několik životních příběhů do jednoho a zároveň jednotlivé z nich od sebe odlišit, aby se čtenáři nepletly. Je poměrně těžké sladit více pohledů do jedné knihy, ale spisovatelka se s tím poprala bravurně. Je vidět, že vše měla do detailu promyšlené.


Obálka:

Ve většině případů, kdy se nakladatelství rozhodne převzít originální obálku, jsem nadšená a ani tady tomu není jinak. Tisící patro má sice jednoduchou, ale za to nádhernou obálku, která působí až luxusně, což se k tomuto příběhu opravdu hodí. Na obálce můžete vidět tisícipatrovou Věž, ve které se odehrává podstatná většina příběhu. Její zobrazení je dechberoucí, ale zároveň i trochu děsivé, jelikož představuje něco, po čem všichni touží a kvůli cestě nahoru jsou schopni čehokoli.

Zahraniční obálky:

24921954  31244354  33006500

Celkové hodnocení:

Tisící patro je skvělým debutem spisovatelky Katharine McGee, která svůj příběh z budoucnosti plánuje rozvést do série. Bylo to čtivé, zábavné a jsem si jistá, že tuhle knihu si zamilují všichni fanoušci Gossip Girl. Pokud zbožňujete tajemství, skandály a sem tam prvky budoucnosti, mohu vám Tisící patro jedině doporučit. Už teď se těším na další díl!

Tímto mnohokrát děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!
Mou recenzi na webu si můžete přečíst ZDE.

pondělí 6. února 2017

Moje tvorba: Interview s Marťanem


Dnes bych vám chtěla představit jeden text, který jsem psala minulý školní rok jako úkol na seminář z českého jazyka. Zadání znělo: napsat interview s literární postavou, což je velmi originální nápad. Já jsem v té době byla naprosto okouzlena příběhem Marka Watneyho z knihy Marťan od Andyho Weira, a tak jsem se s ním rozhodla sepsat rozhovor s tím, že jsem do role reportérky obsadila další postavu, která v knize vystupuje právě pod tímto povoláním. Má snaha byla zachytit jejich charaktery, což se mi doufám podařilo. :)

Předem bych chtěla upozornit, že jisté údaje, které se v Interview vyskytují, nemusí být nutně shodné s knihou. Berte také na vědomí, že se v textu vyskytují spoilery na celý příběh, tím pádem ho doporučuji číst především lidem, kteří jsou obeznámeni se všemi skutečnostmi, jež se v ději staly. Závěrem bych chtěla říct, že je to má práce, tudíž se na ni vztahují autorská práva. A teď už hurá do čtení!

Text obsahuje spoilery na knihu Marťan!
Interview s Markem Watneym
Veronika Kubecová
Kniha: Marťan

Autor: Andy Weir

Postavy:
  • PR manager NASA, komunikace a styk s médii – Annie Montrose
  • Astronaut, botanik, člen mise Ares III – Mark Watney
Mark s Annie sedí v sále NASA speciálně vyhrazeném pro dnešní smršť otázek od médií.

Annie Montrose: Zdravím! Vítám vás opět po delší době s dobrými zprávami! Dnes tu mám speciálního hosta, který dokázal žít na Marsu přes jeden rok. Celá planeta Země – doslova přilepená u obrazovek – sledovala každý jeho krok a netrpělivě vyčkávala na shledání s ním. Prosím, přivítejte Marka Watneyho!

Bouřlivý potlesk.

Mark Watney: Děkuji za milé uvedení. Přeji hezké ráno.

Annie: Vám také, Marku! Jak se dnes máte? Jak se vám vstávalo po první noci zde na Zemi?

Mark: Pořád si nějak nemůžu zvyknout na to, že jsem na Marsu mohl spát o čtyřicet minut déle, takže hádejte, Annie. Přišel jsem o čtyřicet minut drahocenného spánku! Smích.

Annie: Zajímavý poznatek. Spánkový deficit točící se okolo čtyřiceti minut je jistě zdrcující. Ale co teprve my ostatní? Já jsem kvůli vám probděla nemálo nocí. Zachichotání. Teď se ale přesuňme k otázkám, a protože jich je opravdu mnoho, rovnou začneme.

Mark: HU-RÁ. Ironický úšklebek.

Annie: Lidé po celé planetě vzdávají hold vaší posádce Ares III, která se pro vás obětovala a vrátila se vás zachránit. Považujete to za hrdinský čin nebo pouhý rozmar a zbytečně vyhrocené emoce?

Mark: Když jsem se o tomto plánu dozvěděl, bylo mi jasné, jak se velitelka Johanssenová rozhodne. Ne, že bych ji v tom nepodporoval, vždyť díky mým parťákům jsem tady živý a zdravý. I přesto, že jsem se o ně neuvěřitelně bál, bylo mi jasné, že oni jsou má poslední šance, kterou musím maximálně využít.

Annie: Slyším, že mezi sebou máte opravdu vřelé vztahy. Co vám ale první přišlo na mysl, když jste se probudil z bezvědomí sám na Marsu? Obviňoval jste je z toho, že vás tam nechali?

Mark: Annie, vy jste si ale neposlechla žádnou mou zprávu pro NASA, že? V prvních několika zprávách jsem vždy zdůraznil to, že oni za nic nemohou. Velitelka se zachovala správně. Raději obětovat jednoho člena než celou posádku.

Annie: Z posádky jste měl jedno z nejnižších postavení. Bral byste místo velitele?

Mark: Nejsem si zcela jist. Dělat těžká rozhodnutí s vážnou tváří mi nikdy moc nešlo. Úsměv.

Annie: Dobrá, přejděme tedy dál. Odkašlání. Většinu pracovníků NASA velice zaujal váš záhonek brambor v hubu. Jak jste ho dokázal zničehonic vytvořit?

Mark: Já jsem přece B O T A N I K, Annie. Tohle mám v popisu práce.

Annie: V popisu práce jste už ale neměl předělání celého roveru na extrémně dlouhou a náročnou cestu. Nebál jste se, že by se vaší chybou mohlo něco pokazit?

Mark: Bál jsem se, hodně. Ale kdybych to neriskoval, nikdy bych teď tady před vámi neseděl. Navíc jsem věřil, že všechno bude dobré.

Annie: Jaké byly vaše pocity před konečným odletem z Marsu?

Mark: Je to sice trochu ironické, ale najednou jsem tam chtěl zůstat. Bude mi to určitým způsobem vždycky chybět, i když znovu bych to už podstoupit nechtěl.

Annie: Kdyby se váš výstřel do vesmíru nepovedl, jak dlouho byste na Marsu ještě přežil?

Mark: Jídla mi na moc dní nezbylo. Mé milované brambory by mě nedokázaly zachránit. Sarkastický smích. Brzy bych byl mrtvý.

Annie: Kdyby se vám ale podařilo udržet si brambory, dokázal byste přežít do příletu Aresu IV?

Mark: Měl jsem to tak vypočítané. Můj původní plán byl čekat na přílet další mise. Bohužel Mars se rozhodl jít proti mým výpočtům a vůbec proti všemu, co jsem vymyslel, takže to nakonec dopadlo úplně jinak.

Annie: Můžete být ale jedině rád. Na Marsu byste jinak musel čekat o pár let déle a domů byste se dostal až za opravdu dlouhou dobu.

Mark: To ano. Čekání by bylo úmorné. Už ten jeden rok bez kontaktu s lidmi mi přišel jako věčnost. Když nemáte s kým komunikovat, hodně to odnáší vaše psychika. Opuštěný člověk uprostřed ničeho se dle mého rychleji zblázní, než stihne vyhladovět.

Annie: Můžete to pak probrat s NASA psychology, určitě ocení váš poznatek. Teď nám ale, Marku, prozraďte něco o svém soukromém životě. Chodíte s někým? Máte tady ženu, která na vás po dlouhé roky čekala a strachovala se o vaši osobu?

Mark: Ne.

Annie: Jsem si ale téměř stoprocentně jistá, že teď se k vám ženy doslova pohrnou. Co na to říkáte?

Mark: Sakra, Annie, co bych na to asi měl říkat? Jsem chlap a ženskou jsem neviděl šíleně dlouhou dobu, když tedy nepočítám velitelku Johanssenovou a kolegyni Lewisovou – jsou to spíš už jak moje sestry. Smích.

Annie: Takže si hodláte někoho najít?

Mark: Doprdele, Annie, vy jste mi fakt nechyběla. Myslel jsem, že se tohle interview bude týkat hlavně mého pobytu na Marsu, ale evidentně jsou tady i zajímavější věci jako například můj (ne)sexuální život. Smích.

Annie: Dobrá. Vraťme se tedy ještě na chvilku k Marsu, než vás propustím. Myslíte si, že by se tam za několik desítek let mohlo dát žít jako zde na planetě Zemi?

Mark: S naší neustále se vyvíjecí technikou určitě ano, ale velkým problémem je nepřítomnost vody a řídká atmosféra. Jinak bych taky řekl, že na Marsu funguje karma dvakrát tak silněji než tady, ale tak už je pak o jednotlivých lidech. Úšklebek.

Annie: Děkuji vám za názor a váš čas na toto interview! Odpoledne v 16:00 pokračujeme! Zatím přeji hezký den, Marku.

Mark: Vám také, Annie, vám také…

úterý 31. ledna 2017

Recenze: Skleněný trůn - Omalovánky

33226062

Omalovánky

Název - Skleněný trůn: Omalovánky
Originální název - Throne of Glass: Colouring Book
Autorka - Sarah J. Maas
Ilustrace - Yvonne Gilbert, John Howe, Craig Phillips
Překlad - Ivana Svobodová
Počet stran - 96
Vazba - paperback
Nakladatel - CooBoo
Rok českého vydání - 2016




Věřím, že snem téměř každého knihomola je vlastnit knihu plnou omalovánek své oblíbené série. Možnostem, které vám kniha naskytne, se jen tak něco nevyrovná. Každého jistě potěší, když do ruky může vzít pastelku a vdechnout všem postavám život či když má znovu tu možnost se ponořit do příběhu a připomenout si své oblíbené scény. Co si pro nás ale konkrétně přichystala Sarah J. Maas se svou fantasy sérií Skleněný trůn ve spolupráci s umělci?

Kniha omalovánek je rozdělena na pomyslné dvoustrany. Na první z nich se vždy nachází krátký citát či úryvek z určité knihy ze série (či z doprovodných povídek), přičemž na straně druhé můžete nalézt omalovánku, která se vztahuje právě k danému výňatku z textu. S tímto originálním nápadem jsem se u omalovánek dosud nesetkala, a nejen proto tento prvek oceňuji. Líbí se mi, že si čtenář prostřednictvím několika vět může připomenout, o co v dané chvíli šlo, a následně obrázek, jenž popisovanou scénu vyobrazuje, vybarvit.

Hned na první prohlédnutí této doplňkové knihy k sérii Skleněný trůn jde poznat, že jednotlivé omalovánky jsou rozdílné, jelikož se na nich podíleli hned tři autoři ilustrací. Velmi si mě získaly práce Yvonne Gilbert a Johna Howea, kteří se zaměřovali spíše na detaily, což pro někoho naopak může v negativním smyslu znamenat hodiny a hodiny práce. Například na obálce můžete vidět dílo Yvonne Gilbert. Ilustrátor, který mi z trojice výtvarníků přijde nejslabší, je Craig Phillips, který se vyznačuje tučnějšími obrysy kreseb a menším množstvím detailů, z čehož vyplývá, že jeho omalovánky jsou spíše jednodušší.

Téměř u každých omalovánek se setkávám s problémem, že se na sebe vzájemně obrázky - ať už vybarvené či ne - obtiskávají. Ani tady tomu není jinak, a proto doporučuji vložit pod právě vybarvovanou stránku papír, který zabrání jakýmkoliv nehezkým obtiskům.

Celkově omalovánky ke knihám od Sarah J. Maas hodnotím velmi pozitivně. Z úryvků, které doplňují jednotlivé ilustrace, jsem opravdu nadšená. Co se týče obtiskávání, lze s tím počítat téměř u každé knihy omalovánek, tím pádem za to nemohu strhnout bod dolů. Skleněný trůn omalovánky opravdu doporučuji všem fanouškům série, jelikož je to vážně povedená práce, která se všem milovníkům knih bude hodit do sbírky!

Tímto mnohokrát děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!
Mou recenzi na webu naleznete ZDE.

čtvrtek 19. ledna 2017

Hitparáda knih (rok 2016)


Rok 2016 je za námi a to neznamená nic jiného než nový článek shrnující můj knižní rok! Oproti roku 2015 jsem pár kategorií přidala a naopak jednu vyřadila. Určitě se dole v komentářích se mnou podělte o své nejlepší knihy za minulý rok a celkový počet přečtených knih!

Jak už je u mě zvykem, ještě než vám představím kategorie a vybrané knihy za rok 2016, chci se s vámi podělit o mou nejkratší a nejdelší přečtenou knihu. A co kdybych to udělala formou hádanky? Správné odpovědi naleznete dole v Celkovém shrnutí!

Nejkratší kniha: Jsem novela od významného spisovatele, jenž patřil k anarchistickým buřičům, a patřím do povinné četby k maturitě. Poprvé jsem vyšla roku 1915. Můj příběh je inspirován německou pověstí.
Nejdelší kniha: Jsem třetím dílem ve fantasy sérii, kterou napsala spisovatelka pocházející z USA. V České republice jsem vyšla v roce 2016 - stejně jako druhý i čtvrtý díl. Od autorky na našem území vychází i její další série, která je inspirována pohádkou, tudíž se jedná o retelling. Nakladatelství, které mne vydalo, patří pod křídla AlbatrosMedia a napovím vám, že se zaměřuje především na young-adult knihy.

Nejlepší knihy roku 2016


  Život jedna báseň (Slammed, #1)  Křišťálový meč (Rudá královna, #2)

Marťan (audiokniha) / Život jedna báseň / Křišťálový meč / Maminka

Pokud bych mohla zvolit pouze jednu jedinou knihu, která se mi v roce 2016 líbila nejvíc, volba by rozhodně padla na knihu Marťan, kterou jsem si během jara poslechla v audioverzi. Jsem si naprosto jistá, že tento příběh je skvělý i v knižní podobě, ale audiokniha mu dodala něco navíc. Byl to úžasný zážitek a i přes všechna ta fyzikální, chemická a botanická fakta jsem si poslech nadmíru užila. Jelikož se jedná o sci-fi z jiné planety, Marťana bych spíše doporučila mužskému pohlaví, ale jsem si jistá, že se i mezi dívkami najde plno příznivkyň.

Na podzim s příchodem školy jsem si chtěla dát trošku odpočinku u nějaké romantické knihy, a tak jsem sáhla po knize Život jedna báseň od opěvované Colleen Hoover a lépe jsem snad ani vybrat nemohla. Knihu jsem začala číst s tím, že jsem o ní nevěděla vůbec nic a možná je to tak lepší, jelikož anotace dle mého vyzrazuje z děje až příliš. Každopádně bylo to nádherné a velmi emotivní čtení plné lásky, takže kniha dokonale splnila svůj účel a já nemohu jinak než doporučit dál!

V roce 2016 vyšlo pokračování knihy Rudá královna, které jsem si rozhodně nemohla nechat ujít, jelikož po překvapivém konci, jenž si pro nás Victoria Aveyard přichystala, jistě každý potřeboval pokračování! Oproti předešlému dílu byl Křišťálový meč akčnější a ještě o špetku zábavnější. Kniha se právem řadí mezi ty nejlepší za uplynulý rok, jelikož to bylo skvělé čtení plné zvratů, u kterého se čtenář ani na vteřinku nenudí.

Nesmím zapomenout samozřejmě ani na klasiku, kterou se teď před maturitou snažím rychle dočítat. Poslední dobou jsem propadla kouzlu poezie, takže Jaroslav Seifert se svým souborem básní Maminka byl jasnou volbou. Je to nádherné čtení, které pohladí po duši, a troufám si říct, že je skoro pro každého, jelikož textům jde velmi dobře porozumět. Skrz verše dokáže básník přenést čtenáře do jeho dětství, znovu ho tak prožít a nasát atmosféru dané doby. Je to jako návrat domů...

Nejlepší postavy


    Nepřítel mého nepřítele (Bavettovi, #2)


A máme tu zase Marťana! Když bez něj by to vážně nebylo ono! A už vůbec ne bez hlavního hrdiny Marka Watneyho! Jeho úžasný smysl pro humor - vtipné poznámky, které opravdu rozesmějí - a optimismus mají něco do sebe a svou inteligencí strčí do kapsy všechny postavy, o kterých jste kdy četli! I když se může zdát jako superhrdina, kterého nic nezastaví, musím uznat, že k této knize se to opravdu hodí.

Greenova prvotina Hledání Aljašky s sebou přináší jednu z nejzajímavějších postav vůbec. Aljaška Youngová je nespoutaná a strhující a její slova vám budou v hlavě rezonovat ještě hodně dlouho. S každou další otočenou stranou vás dokáže překvapit něčím jiným a i přes její občasnou a hlavně nesnesitelnou náladovost si ji určitě zamilujete zrovna tak jako já.

Už z předešlého dílu (Nebezpečná láska) z této mafiánské série jistě všichni víte, že Bavettovic kluci prostě stojí za to! Autorka mě o tom přesvědčila i v této knize Nepřítel mého nepřítele, kde byl jednou z hlavních postav Robert Bavetta. Věřte mi, že těmto mafiánům propadnete!

V této kategorii nemohu opomenout ani jednu z těch nejlépe reálně vykreslených postav, kterou představuje princezna Eadlyn v knize Dcera od Kiery Cass. Je to náctiletá holka se svojí hlavou, trochu chladná a hlavně drzá. Jsem si jistá, že by se většina dívek zachovala na jejím místě stejně, tudíž oceňuji její vykreslenou charakteristiku.

Nejkrásnější olky


    V šedých tónech


V roce 2016 jsem přečetla od spisovatelky Kiery Cass knihy dvě - Dcera, Šťastně až navěky - a obě by si rozhodně zasloužily být zde, v kategorii Nejkrásnější obálky, jelikož všichni milovníci knih jistě moc dobře vědí, jak nádherné obálky tato autorka má. Obálky jejích knih se doslova vyjímají v knihovničce a patří k těm vůbec nejhezčím, které vlastním.

Rudá královna je další knihou, která má překrásnou obálku, ale její krása spíše vynikne naživo, jelikož se jemně třpytí a korunka s rudou krví je mírně vystouplá. Opět zde platí pravidlo, že i Victoria Aveyard má nádherné obálky, protože ani další díly nestojí ve stínu a hrdě vystavují svůj báječný design.

I přesto, že se může zdát, že byl uplynulý rok bohatý na krásné obálky, poslední kniha se mi vybírala velmi těžko. Pak ale volba padla na jednoduchou a dokonale mrazivou obálku jako sám příběh. V šedých tónech je drsná kniha o pracovních táborech, což lze poznat i podle ostnatých drátů, jež lemují obálku. Malý lístek, jenž se zelená uprostřed zasněženého prázdna, představuje naději, které se nikdo nechce v tak nesmírně krutých podmínkách vzdát.

Největší překvapení


    


Jak mnozí z vás určitě vědí, s Johnem Greenem nejsem úplně kamarádka. Od svých děl mě dokázal dostatečně odradit knihou Hvězdy nám nepřály, což byl opravdu nepovedený pokus o srdceryvný příběh. A právě proto mě opravdu (velmi mile) překvapilo, že jeho prvotina Hledání Aljašky na tom není tak špatně - ba naopak, byla skvělá! Příběh mě bavilo sledovat a oceňuji hlavně jeho nepředvídatelnost, díky které na konci přichází velké odhalení.

Když jsem se pouštěla do Rudé královny, téměř nic jsem od ní nečekala, jelikož negativních recenzí byl plný internet a já nechtěla být opět zklamaná. O to víc mě pak překvapilo, jak dobrá tato dystopická fantasy byla! V knize se samozřejmě pár chybek najde, ale jelikož se jedná o první autorčin počin, jsem poměrně shovívavá. Každopádně mě v příběhu zaujaly hluboké myšlenky, nad kterými jsem se často pozastavila.

Posledním překvapením roku 2016 nemůže být nic jiného než Tisící patro od Katharine McGee. A opět se jedná o autorčin debut! Katharine si mě získala svou propleteností příběhu a celkovým prostředím, do kterého děj zasadila. Doporučuji všem fanouškům Gossip Girl, jelikož se zde řeší především vztahy a tajemství společenské smetánky.

Největší zklamání


    

Dědička ohně / Jeden plus jedna / Strašidlo cantervillské

Se sérií Skleněný trůn je to jako na horské dráze - první díl byl průměrný, druhý díl se výrazně zlepšil, což mě nalákalo na další pokračování, kde jsem očekávala ještě větší posun k lepšímu, ke kterému už ale bohužel ve třetím díle nedošlo. Dědička ohně mě zklamala hlavně z dějové stránky - nezáživné popisy a situace, kdy se musím nutit do čtení, nejsou nic pro mě.

Nikdy bych nečekala, že se Jojo Moyes, skvělá anglická autorka romantických příběhů, ocitne zde, v kategorii Největších zklamání. Možná to bude tím, že jakmile si zvykne člověk na kvalitu knih určitého spisovatele, očekává od dalších jeho děl, že budou minimálně tak kvalitní jako předešlá kniha. Konkrétně u knihy Jeden plus jedna mi velmi vadila její rozvleklost a četnost nudných scén. Ani s postavami to bohužel není žádná sláva, po většinu času mi byly silně nesympatické a jejich životy příliš zamotané.

Do této kategorie bohužel musím zařadit i dílo od spisovatele Oscara Wilda, který mě svým životem i tvorbou velmi zaujal. Jedná se o povídku Strašidlo cantervillské, což byl příběh, který mě téměř vůbec nebavilo sledovat a dočetla jsem ho pouze kvůli zařazení k maturitě. Abych jenom knihu nehanila, musím pochválit dobře vykreslený kontrast mezi Američany a Angličany, na němž svůj příběh autor zakládá. Jinak na rozbor díla k maturitě se můžete už brzy těšit!

Celkové shrnu


V roce 2016 byl úrodný na dobré knihy především podzim, díky němuž jsem si zpříjemnila školní docházku (poslední podzim na střední škole, aaa!). Celkové číslo přečtených knih není až tak velké, chtěla jsem dosáhnout alespoň 30, každopádně i tak jsem ráda, že mě v uplynulém roce potkalo spoustu dobrých příběhů! V novém roce 2017 maturuji, tudíž do května očekávám menší pokles čtení beletrie a naopak nárůst četby k maturitě, ale nemusíte se bát, recenzí a různých článků mám přichystaných dost! Po maturitě se můžete těšit na projekty, které mám v hlavě už dlouho, a na další články, které bych chtěla sepsat. Mějte krásný rok a čtěte!

Počet přečtených knih za rok 2016 = 22
Počet stran přečtených za rok 2016 = 6,971

Nejkratší kniha - Krysař (79 stran)
Nejdelší kniha - Dědička ohně (536 stran)

pátek 13. ledna 2017

Recenze: Audiokniha Velký Gatsby

Název - Velký Gatsby
Autor - Francis Scott Fitzgerald
Překlad - Rudolf Červenka, Alexandr Tomský
Délka nahrávky - 5 hodin 34 minut
Účinkuje - Filip Čapka
Režie - Michal Bureš

Mladý Nick Carraway přijíždí po válce do New Yorku, aby se na chvíli zastavil a vydělal si trochu peněz svými obchody s cennými papíry. Naproti němu, u zeleného světla, bydlí také se svým manželem Nickova zářivá sestřenice Daisy, se kterou tráví čas čím dál častěji. Postupně proplouvá do života bohatých, večírků, nekonečné touhy a ne tak docela skrytých tajemstvích. Když se ale jeho cesty střetnou se sousedem Gatsbym vlastnícím obrovské sídlo, všechno se začne ubírat novým a ne zcela bezpečným směrem...

Bezděčně jsem se podíval k moři, ale nerozpoznal jsem nic než jediné zelené světélko, drobounké a vzdálené, které asi označovalo konec přístavu. Když jsem se otočil zpět ke Gatsbymu, už tam nebyl a já zůstal v neklidné noci znovu sám.

S audioknihami jsem se už před nějakou dobu spřátelila a vzhledem k tomu, že se blíží maturita a já stále nemám přečtené všechny knihy z kánonu literatury, rozhodla jsem se tentokrát sáhnout po něčem trochu více klasičtějším, než byly mé předešlé volby (Marťan, Netopýr). Velkého Gatsbyho jsem již před pár lety viděla na filmovém plátně, ale mnoho jsem si z něj nepamatovala, takže osvěžení paměti bylo rozhodně na místě - a navíc ve kvalitním zpracování - no, kdo by to nebral?

Audiokniha Velký Gatsby je rozdělena do 15 částí, přičemž delší kapitoly jsou rozvrhnuty do více dílů. Jednotlivé z nich se časově pohybují kolem 20 minut, což je tak ideálně krátký čas, že si ho zvládne denně udělat každý posluchač. V knižním vydání kniha čítá pouhých 208 stran (vydání 2015, nakl. Leda), z čehož vyplývá, že i audiokniha bude patřit k těm kratším. Se svým celkovým časem 5 hodin a 34 minut ji budete mít poslechnutou opravdu rychle.

Mezi audioknihami je OneHotBook zárukou kvality a to nejen při výběru účinkujících. Konkrétně knize Velký Gatsby svůj hlas propůjčil herec Filip Čapka, který má výborný přednes i intonaci. Se svým hlasem umí velmi dobře pracovat, což lze poznat i na dialozích jednotlivých postav, jelikož každé z nich dokáže vdechnout něco ryze specifického. Jeho klidný ale zároveň pevný hlas se skvěle hodí k atmosféře doby, kterou doplňují uklidňující klavírní skladby, jež oddělují jednotlivé kapitoly a pasáže.

Naše řada žlutých oken vysoko nad městem musela však v náhodnému pozorovateli z ulic, které halilo šero, vzbudit asi myšlenku o lidských tajnostech a i já byl takovým pozorovatelem, vzhlížel jsem nahoru a přemítal. Byl jsem uvnitř i venku, současně okouzlován i odpuzován nevyčerpatelnou rozmanitostí života.

Když se zaměříme na styl, kterým byla kniha napsána, jsem neméně spokojená. Spisovatel si oblíbil popisy prostředí, všemožných místností a krajin, což je vzhledem k době, kdy se příběh odehrává, pro čtenáře velice zajímavým prvkem. Díky tomu nás také dokáže přenést do těch báječně nespoutaných dvacátých let, ve kterých se společnost honící se za penězi bavila na večírcích obrovských rozsahů.

U popisů se ještě budeme chvíli držet, jelikož vykreslení charakterů postav bylo taktéž velmi dobré. Fitzgeraldovy postavy jsou jedinečné, blýskající, nedosažitelné a dokážou dokonale okouzlit a pobláznit hlavu. Chování všech je skvěle podloženo; spisovatel odkazuje na minulost či typické povahové rysy určitého pohlaví.


Celkové hodnocení:

Kvalitou audiokniha opět nezklamala a jsem ráda, že to samé mohu tvrdit i o příběhu. Jedná se o velmi dobré přepracování knihy, které by nemělo nikomu uniknout. Dokonce se domnívám, že audioknižní podoba této slavné knize dodá naprosto jiný rozměr, díky němuž má z příběhu posluchač mnohem větší požitek než "pouhý" čtenář.

Tímto mnohokrát děkuji vydavatelství OneHotBook za poskytnutí audioknihy k recenzi.

úterý 3. ledna 2017

Lev, čarodějnice a skříň | Rozbor díla + můj názor


Lev, čarodějnice a skříň

Název - Lev, čarodějnice a skříň
Originální název - The Lion, the Witch and the Wardrobe
Autor - C. S. Lewis
Překlad - Renata Ferstová, poté Veronika Volhejnová (rok 2005, nakladatelství Fragment)
První vydání - 1950
Zařazení - světová literatura 2. pol. 20. st., Anglie

Literární druh - próza
Literární žánr - fantasy, pohádka

Místo děje - Anglie (britský venkov) a smyšlená země Narnie
Doba děje - 2. sv. v. (nálety na Londýn)

O autorovi - C. S. LEWIS

Clive Staples Lewis byl jedním z nejúspěšnějších autorů moderní britské historie. V současné době je známý především díky heptalogii Letopisy Narnie.

C. S. Lewis (známý také pod přezdívkou Jack) byl irského původu, ale studoval i působil v Anglii. Narodil se roku 1898 v Belfastu v Irsku. O deset let později mu zemřela matka a on šel za svým bratrem studovat do Anglie. Roku 1916 získal stipendium na oxfordské University College, ale k jeho velkému neštěstí musel bohužel o rok později narukovat do armády. V bitvě u Arrasu byl Lewis roku 1918 raněn a po celkovém zotavení se vrátil zpět ke studiím. Pyšnit se může nejlepším hodnocením ze zkoušky Honour Moderations a Greats a poté z anglického jazyka. Lewis byl blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena (Pán prstenů), se kterým vyučoval anglický jazyk na Oxfordu. Pod vlivem Tolkiena se Lewis také obrátil ve svých 33 letech ke křesťanství, a to i přesto, že byl od 15 let ateistou. Roku 1956 uzavřel sňatek s americkou spisovatelkou židovského původu, Joy Greshamovou, která bohužel o pár let později zemřela na rakovinu. Roku 1961 začaly Lewise sužovat zdravotní problémy (zánět ledvin), což nakonec vyústilo v otravu krve. Zemřel o dva roky později v Oxfordu.

Ve své tvorbě se především inspiroval křesťanstvím (hřích, pád člověka, vykoupení), severskou a řeckou mytologií (fauni, kentauři, najády), irskou mytologií a literaturou a ve své poezii využíval i kulturní dědictví irských keltů. C. S. Lewis dokonce pracoval i na vědeckých pracích, které se zaměřovaly na historii. Jeho díla byla přeložena do více než 30 jazyků.

Další autorova díla:
  • K jádru křesťanství - původně ve formě rozhlasových pořadů (1941-1943)
  • Rady zkušeného ďábla (1942) - křesťanské dílo
  • Zaskočen radostí (1955) - autobiografie C. S. Lewise
  • Poutníkův návrat - inspirací pro něj byla Poutníkova cesta od J. Bunyana


Zařazení do kontextu literatury - SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POL. 20. ST., ANGLIE

Většina zemí střední a jihovýchodní Evropy se v letech 1946-1948 dostaly pod nadvládu komunistů, což velmi ovlivnilo jejich umění. Na svobodném západě měli ve své tvorbě autoři volnou ruku, kdežto umělci žijící v komunistickém režimu se museli přizpůsobit tzv. socialistickému realismu. Mnoho spisovatelů všech národností reagovalo ve své tvorbě na druhou světovou válku. Postupem času se však od tohoto tématu odklonili a věnovali se jiným (aktuálním) společenským tématům. Po roce 1945 nastal také velký rozmach jak sci-fi tak i fantasy literatury. Jedná se o fiktivní světy - sci-fi je založeno na vědě a technice, fantasy čerpá z minulosti, mytologie a bájí.

Tvorba spisovatelů různých národností je velmi specifická a nelze ji definovat jedním způsobem. Konkrétně ve Velké Británii (C. S. Lewis, J. R. R. Tolkien - fantasy) se psala společenskokritická díla (Rozhněvaní mladí muži), která v sobě nesla prvky sci-fi a antiutopie (George Orwell, Wiliam Golding), ale také i postmoderní romány řazené k magickému realismu (Salman Rushdie). Charakteristický rys anglického postmoderního románu je spojení tradice a experimentu. I v Anglii se našli autoři, kteří skrz své příběhy reagovali na druhou světovou válku - uvést můžeme např. Patricka Ryana. Anglie taktéž zaznamenala rozkvět detektivní prózy a tzv. špionážního románu.

Absurdní drama
Tento žánr vznikal od 50. let 20. století ve Francii souvislosti s existencionalismem. Absurdní drama se zaměřuje hlavně na vyjádření pocitů úzkosti vycházejících z prožitku absurdity lidské existence a zpravidla porušuje základní principy divadelní hry - většinou chybí děj i zápletka, postavy nejsou nijak podrobněji charakterizovány a diváci nejsou seznámeni s jejich motivy. Jazyk není sdělný, jelikož umělci chtějí naznačit ztrátu schopnosti mezilidské komunikace. K dramatikům v Anglii a Irsku patřili např. Samuel Beckett a Harold Pinter.

Rozhněvaní mladí muži
Rozhněvaní mladí muži je nová anglická generace autorů (spolu s tzv. Hnutím básníků), která vstoupila do anglické literatury během 50. let 20. století. Jejich díla často kritizovala soudobý konzumní život anglické společnosti (především lpění na společenském statusu a konzervativních hodnotách). V tzv. univerzitním románu kritizovali situaci na zaostalých vysokých školách. K této generaci patří např. Kingsley Amis, John Osborne, John Wain, John Brain.


Autorův současník - J. R. R. TOLKIEN

John Ronald Reuel Tolkien byl významným anglickým spisovatelem, filologem a univerzitním profesorem spolu se svým přítelem C. S. Lewisem. Díky jeho dílům, která jsou dodnes velmi populární nejen kvůli filmovým zpracováním, vzrostl zájem o žánr fantasy.

Narodil se roku 1892 v jihoafrickém městě Bloemfontein, ale o tři roky později, po smrti otce, se s matkou přestěhoval do Anglie. Již ve svých čtyřech letech uměl číst a psát. Absolvoval univerzitu a po první světové válce se stal profesorem staré angličtiny a anglického jazyka a literatury - ovládal však mnoho dalších jazyků. Zabýval se studiem folklóru a mytologie, což využil při tvorbě svých fiktivních příběhů. Ve svých dílech se zabýval otázkou vlivu moci působící na proměnu osobnosti jednotlivce. Jeho samostatně stojící kniha Hobit byla natolik úspěšná, že na žádost vydavatele se rozhodl napsat další díly, pro nás již známé jako trilogie Pán prstenů, která vznikala dohromady dvanáct let a kvůli nedostatku papíru po druhé světové válce vycházela ve třech svazcích. Zemřel roku 1973.

Jeho tvorba:
  • Hobit (1937)
  • Pán prstenů (1954-1955) - trilogie
  • Silmarillion (1977) - mytologický cyklus legend, vydáno jeho synem Christopherem

O čem kniha pojednává? + hlavní myšlenky díla

Čtyři sourozenci (Lucinka, Edmund, Zuzka a Petr) jsou vysláni na venkov, aby se vyhnuli nebezpečí, které jim hrozí při bombardování Londýna za války. Na venkovském sídle jednoho profesora nachází tajný vchod uvnitř skříně s kabáty do kouzelného světa Narnie, kde čas běží naprosto jinak. V Narnii je toho mnoho k vidění; je to nádherný svět, který ale skrývá i spoustu nebezpečí, proti kterému se musí bojovat…

Hlavní myšlenky:

  • Autor chtěl poukázat na to, že každý má svůj vysněný svět + aby se čtenáři mohli ztotožnit s hrdiny a prožít s nimi příběh.
  • Odkaz na křesťanství - křesťanský podtext (autor byl věřící); kritika nevíry, materialismu a relativismu; křesťanství lze sledovat např. v Aslanovu obětování se za Edmunda, jeho smrti a znovuožití, čímž ukončuje vládu kruté Bílé čarodějnice.


Jazykové prostředky

  • Spisovný jazyk, styl vyprávěcí, text je dějový.
  • Dialogy (přímá řeč).
  • Metafory, synonyma.
  • Bez humoru.


Kompozice

  • Kniha je rozdělena do 17 kapitol.
  • Knihu vypráví vševědoucí vypravěč.
  • Děj se rozvíjí s malým počtem postav z náhody - fantastická situace.
  • Po Edmundově zradě se děj rozdvojuje = mimořádné napětí.


Přijetí díla a vliv díla

Letopisy Narnie si své čtenáře získaly, o čemž svědčí i fakt, že bylo prodáno více než 100 miliónů výtisků. Příběh má taktéž divadelní i filmovou adaptaci (viz Filmové zpracování). Lev, čarodějnice a skříň (a celá série Narnie) je dodnes velmi populární dílo.


Filmové zpracování

Kniha (i další pokračování) byla roku 2005 zfilmována. Film byl režírován Andrewem Adamsonem a distribuován Walt Disney Pictures. Česká republika se dokonce může pyšnit tím, že část záběrů byla pořízena např. v Adršpašských skalách.


Postavy

Petr Pevensie, po korunovaci zvaný král Petr Vznešený, je nejstarší ze čtyř sourozenců, z čehož vyplývá, že mezi nimi zastává roli otce. Je to velmi autoritativní osobnost, která má srdce na správném místě. Taktéž to je rozumný a chytrý bojovník.

Druhá nejstarší dcera Evina, Zuzana Pevensieová, zastává roli matky. Je to hodná a nápomocná dívka, která se stala královnou Zuzanou Laskavou.

Edmund je druhý nejmladší ze čtyř sourozenců. Vyznačuje se svou protivností, zlomyslností, zákeřností a hloupostí. Je to pomstychtivý lhář a zrádce, ze kterého se na konci knihy stane hodný bratr a spravedlivý vládce, jak mu říkají i v Narnii - Edmund Spravedlivý.

Nejmladší ze všech sourozenců je Lucinka, která je zvídavá a pravdomluvná, čímž se vyznačují především menší děti. Zároveň je to také velmi hodná, statečná a hlavně veselá dívenka, která je po korunovaci nazvána Lucií Chrabrou.

Vládce Narnie, lev Aslan, znázorňuje dobro a čistotu. Spisovatel toto zvíře nevybral jistě pro nic za nic, jelikož lev je král všech zvířat - velký, vznešený, statečný, autoritativní a zároveň i nahánějící hrůzu, což je přesná charakteristika Aslana.

Pohádky by bez záporných postav, nad kterými nakonec zvítězí dobro, nemohly existovat a konkrétně v téhle zastává tuto roli Bílá čarodějnice, která narozdíl od Aslana znázorňuje zlo. Je to zlá, přísná, chladná a pyšná postava, která touží pouze po moci.

Pan a paní Bobrovi jsou velice milá, chytrá a dobrosrdečná zvířata, která neváhají pomoci. Paní Bobrová je typická žena starající se o všechny.


Fabule (události)

1) 2. světová válka - rodiče musejí své čtyři děti poslat pryč z Londýna na venkov k jednomu profesorovi. 2) V profesorově obrovském domě nachází Lucinka vchod do Narnie. 3) Seznámení Lucinky s faunem Tumnusem. 4) Edmund objevuje Narnii, seznamuje se s Bílou čarodějnicí a uzavírá s ní smlouvu. 5) Všichni čtyři sourozenci jsou v Narnii, ale zjišťují, že se faunovi něco stalo. 6) Děti se rozhodnou zachránit Narnii před Bílou čarodějnicí. 7) Děti se seznamují s bobry a dozvídají se o Aslanovi, Narnii a proroctví. 8) Edmund zmizí - vydává se za Bílou čarodějnicí, aby se přidal na její stranu. 9) Čarodějnice se o všem od Edmunda dozvídá a začne zbylé děti pronásledovat. 10) Děti a bobři se mezitím vydávají na útěk. 11) Setkání dětí a bobrů se Santou Clausem, který je obdaruje. 12) V Narnii je jaro, Edmund postupně mění svůj názor na čarodějnici. 13) Setkání dětí a bobrů se lvem Aslanem. 14) Edmund je zachráněn. 15) Čarodějnice chce zpět Edmunda, jelikož je to zrádce a ti náleží jí (stará magie) - tajná dohoda s Aslanem, který se nechá zabít. 16) Aslan se vydává v noci pryč, Lucinka a Zuzanka ho sledují. 17) Bílá čarodějnice zabíjí Aslana, který se obětoval za Edmunda. 18) Díky ještě starší magii je Aslan znovu naživu. 19) Aslan postupně probouzí všechny sochy bytostí na nádvoří hradu čarodějnice + shledání Lucinky a pana Tumnuse. 20) Všichni se s Aslanem vydávají na pomoc ostatním v bitvě proti Bílé čarodějnici. 21) Bílá čarodějnice je mrtvá, Edmund je zraněný → Lucinka ho léčí lékem od Santy Clause. 22) Korunovace dětí na vládce + jejich dlouholetá vláda. 23) A skříní zpět do našeho světa...

Série Narnie (1950 - 1956)

Sedmidílnou sérii Narnie lze řadit dvěma různými způsoby:
  1. Podle data publikování.
  2. Podle časové linie v příběhu.
Já jsem se rozhodla tuto heptalogii seřadit dle prvního způsobu, tudíž dle data napsání:
  1. Lev, čarodějnice a skříň
  2. Princ Kaspian
  3. Plavba Jitřního poutníka
  4. Stříbrná židle
  5. Kůň a jeho chlapec
  6. Čarodějův synovec
  7. Poslední bitva


Svět Narnie

  • Existuje pararelně vedle našeho světa.
  • Přejít do něj lze pouze pomocí kouzel (v knize skrz skříň).
  • V Narnii čas ubíhá mnohem rychleji (inspirace z pověstí).
  • Zvířata v Narnii umí mluvit.
  • Narnia je latinské jméno města Narni v Itálii.

Můj názor


Jelikož se jedná o rozbor díla, můj názor může obsahovat spoilery.

Letopisy Narnie jsem již dříve četla, ale jsem ráda, že mi tato kniha přišla do rukou znovu. I přesto, že se jedná o fantasy pohádku, knihu jsem si tentokrát užila mnohem více než jako dítě - s věkem také postupně odhaluji nepříliš skryté křesťanské prvky, za které byl C. S. Lewis často kritizován. Lev, čarodějnice a skříň je ale opravdu krásný a kouzelný příběh, který můžete číst pořád dokola a i tak vás pokaždé dostane něčím jiným. Za zmínku určitě stojí i nádherné ilustrace, jež příběh doprovázejí a podporují tak pohádkovou atmosféru, a skvělé postavy, které autor na pouhých 200 stranách dokázal dostatečně vystihnout hlavními povahovými rysy, čímž zabránil tomu, aby charaktery či vztahy mezi postavami byly nedotažené. Bezprostředně po dočtení tohoto prvního dílu jsem měla úžasný pocit klidu, štěstí, ale zároveň i smutku, a to i přesto, že kniha má šťastný konec. K celé sérii se velmi ráda v budoucnu vrátím.

Pokud bych měla srovnat knihu s filmovou adaptací, určitě vyhrává kniha - ostatně jako vždycky. Příběh, který se ukrývá uvnitř knihy, bych opravdu označila štítkem pohádka, kdežto film je mnohem drsnější a řekla bych, že i určený pro starší věkovou kategorii. Filmové zpracování se mi ale líbilo, herci byli dobře zvoleni a celkové prostředí Narnie velice pěkně vytvořeno.

Tímto mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Zdroje informací

Na závěr bych vás chtěla o něco požádat. Pokud se rozhodnete nějakou část z tohoto rozboru zkopírovat, uveďte prosím zdroj (www.wer-books.blogspot.cz). Děkuji.