Review: Jsem zlomená

Jsem zlomená

Název - Jsem zlomená

Originální název - Unravel Me

Autor - Tahereh Mafi

Série - Shatter Me

Díl - 2.

Žánr - dystopie

Počet stran - 392

Vazba - hardback (bez přebalu)

Nakladatelství - CooBoo

Rok českého vydání - 2013

Druhý díl série Shatter Me se začíná odehrávat přesně dva týdny po skončení prvního dílu. V Bodu Omega. V podzemí. Mezi lidmi, kteří mají stejně divné zvláštní schopnosti jako Juliette. Ale i tak se tam naše hlavní hrdinka necítí dobře, i když je v podstatě mezi "svými".
Juliette opět nacházíme naprosto zhroucenou a její myšlenkové pochody jsou vážně silné kafe. Nechce svou sílu využívat a nechce s ní ani trénovat. Nezapadá - vlastně ani nechce - mezi lidi, kteří patří do hnutí, které se snaží sesadit nynější vládu - Obnovu. Lidé se s Juliette nebaví a když ji někdo potká, vyhne se jí raději velkým obloukem. A do toho všeho Juliette zjistí, že s Adamem není něco v pořádku...

RECENZE OBSAHUJE SPOILERY NA PŘEDCHOZÍ DÍL - Jsem roztříštěná!

Když jsem knihu začínala číst, měla jsem stejný pocit jako u knihy Rezistence (druhý díl série Divergence). První díl byl skvělý, co mám čekat od druhého? Rozhodně ne moc. Ale to jsem tehdy nevěděla. Na knihu Jsem Zlomená jsem se tedy těšila vážně hodně. Bylo to skvělé, zábavné a mnohem více akčnější čtení, ale příběh byl nudnější vcelku nezajímavý. Tím ale samozřejmě nechci říct, že mě kniha nebavila.

Kniha je velmi depresivní. Pokud máte rádi optimistické hlavní hrdinky, které nejsou v depresi, před touto sérií vás varuji. Neměla jsem sílu na to, přečíst Zlomenou na jeden zátah. Potřebovala jsem si čtení knihy rozdělit. Ale čím déle jsem Zlomenou četla, tím déle jsem měla depresivní období i já, ne jenom Juilette. Kniha vás opravdu shodí na dno.

Styl psaní je opět výborný a já si ho zamilovávám čím dál, tím víc. V některých částech knihy mi sice připadal takový prapodivný, ale po pár stranách bylo vše zpátky ve starých kolejích. Bohužel ale v knize ubývají škrtance, což mi je líto, protože ty miluji nejvíce. A jen tak mimochodem, autorku velice chválím za krásné a originální poděkování na konci knihy.

Pravopisné chyby v knize nejsou, ale často jsem si při čtení všímala špatně napsaný uvozovek v přímé řeči. Tomu tak bylo bohužel i v prvním díle.

Chci se naučit důvěřovat, ale k smrti se bojím.

~ str. 70, Jsem Zlomená

Naděje dokáže přinutit lidi dělat strašlivé věci.

~ str. 112, Jsem Zlomená

Postavy:

Většina postav se v tomto díle změnila (i můj pohled na ně).

Juliette se během prvního dílu velmi změnila - samozřejmě k lepšímu. Asi to bylo jen na chvíli, protože po dvou týdnech v Bodu Omega je znovu na dně. Depresivní a zhroucenou Juliette moc nemusím. Sice si ji jako přátelskou představit neumím, ale mohla by se z toho dna alespoň trochu snažit vyhrabat a nebýt v neustálé depresi.

Castle mi lezl často na nervy. Naivní muž, který se snaží všem pomáhat. Ačkoli je v knize vykreslený jako super-milý a dobrosrdečný člověk, trochu mi připomíná zlého prezidenta Snowa z Hunger games.

ADAM vs. WARNER?

Po přečtení prvního dílu bych vám s jistotou řekla, že jsem team Adam a vždycky budu. Po přečtení druhého dílu se to změnilo. Adam mě po většinu knihy spíše štval a zbytečně v knize zabíral stránky. Ale za to Warnera bych tam dala mnohem víc. Oblíbila jsem si ho, nechápu to. Je to trochu psychopat, ale má pro to své důvody.

Obálka:

Česká obálka je velmi pěkná, povedla se, ale předchozí díl má obálku o něco hezčí.

4 z 5 bodů

Na ukázku tu pro Vás mám několik nádherných obálek z cizích zemí:

    
      

Celkové hodnocení:

Kniha se mi líbila, konec byl úžasný a příběh se vyvíjí dobrým směrem. A ačkoli to přiznávám velmi nerada, mírně mě druhý díl dystopické série Shatter Me zklamal. Čekala jsem něco víc. Čekala jsem, že mi kniha vyrazí dech! Tak snad se to povede závěrečnému dílu, který vyšel v originále pod názvem Ignite Me.

★★★★☆ (4/5)

Tímto moc děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!

Mou recenzi na webu si můžete přečíst ZDE.

+ další ukázky:

   Pamatuju si na zakaboněnou oblohu, na níž nešlo poznat, zda svítí slunce či měsíc. Vzpomínám si na popraskanou zem a křoví s dlouhými a ostrými trny. Na trávníky, které se přestaly zelenat a uschly. Na vodu, která se nedala pít, na ptáky, kteří přestali létat, a na lidskou civilizaci, která se scvrkla na pár ubikací postavených na těch několika málo místech, kde zem dosud nebyla zničená.

   Tato planeta je jako zlomená kost, která nesrostla rovně, jako skleněná váza roztříštěná na tisíc kousků, které někdo slepil dohromady. Jsme rozbití a spravení a každý den máme předstírat, že stále fungujeme tak, jak bychom měli. Ale to je lež. všechno je to lež; každý člověk, místo, věc a myšlenka je lež.

~ str. 8-9, Jsem Zlomená

   Juliette. Dívka se smrtícím dotekem, která vysává lidem sílu a energii tak dlouho, dokud na podlahu nedopadne bezvládné, paralyzované tělo. Dívka, která strávila většinu svého života po nemocnicích a ústavech pro mladistvé delikventy, dívka, kterou zavrhli vlastní rodiče. Úředně potvrzený blázen odsouzený k izolaci, kde se bály žít i krysy.

~ str. 16, Jsem Zlomená

   Čas přesahuje naše chápání. Je nekonečný, existuje mimo nás; čas nám nemůže vypršet, nemůžeme ho ztratit ani najít způsob, jak ho zastavit. Čas jde dál, i když my už ne.

~ str. 17, Jsem Zlomená