neděle 27. prosince 2015

Recenze: Skleněný trůn

Skleněný trůn (Skleněný trůn, #1)
Touha po svobodě

Název - Skleněný trůn
Originální název - Throne of Glass
Autor - Sarah J. Maas
Překlad - Ivana Svobodová
Série, díl - Skleněný trůn #1
Počet stran - 392
Vazba - paperback
Nakladatel - CooBoo
Rok českého vydání - 2015

Celaena Sardothien, nájemná vražedkyně, které se celá země obávala, byla před rokem chycena a uvězněna v solných dolech Endovieru. Rok ale uplynul jako voda a Celaena je stále živá, i když spíše jen přežívá. V tom se ale najednou v tomto táboře pro otroky objeví mladý korunní princ, který jí nabídne svobodu výměnou za službu pro krále. Nejprve ale musí porazit svých třiadvacet soupeřů, a tím tak získat post králova bojovníka. Celaena nabídku přijme a odjede s královskou skupinou do adarlanského skleněného hradu. Postupem času ale všichni zjišťují, že se na hradě vyskytuje někdo, kdo bojovníky v noci zabíjí. Dokáže Celaena vyhrát v souboji a přitom uniknout zlu, které na ni ve spánku číhá?

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.

Zkuste si představit knihu, ve které jsou smíchané dystopie Hunger Games, Divergence a Selekce, a i přesto si kniha uchovává svou originalitu a řadí se do žánru young-adult fantasy. Nejspíše si říkáte, že to bude pěkná blbost, ale sama musím uznat, že se to autorce povedlo hezky zkombinovat a všechno to spolu dohromady funguje.

Hned na začátku knihy naleznete mapu, která je báječným doplňkem k příběhu. Tato ilustrace se skvěle hodí pro orientaci v ději a líbí se mi, že mohu sledovat putování hrdinů takto na obrázku.

Největší kámen úrazu celé knihy je její předvídatelnost a naprostá průhlednost zápletky a zloducha. Příběh zní podle anotace velmi slibně a skvěle se také i čte, ale tím, že to všechno prokouknete už v první třetině knihy, vám zkazí celkový dojem z díla. Autorka má také tendenci spoustu situací dlouze opisovat, takže ve finále by kniha mohla být i daleko kratší.

"Všichni máme jizvy. Moje jsou jenom víc vidět."

Hlavní hrdinka Celaena Sardothien, jejíž jméno vždycky nějak zkomolím, je nejobávanější nájemná vražedkyně v celé zemi. Už jenom díky její pověsti jsem čekala zkaženější charakter prolezlý temnotou a utápěním v depresích. Toho se mi bohužel nedostalo. Představila se nám totiž ve všech ohledech dokonalá, mazaná osmnáctiletá holka s pořádně prořízlou pusou. Nechápejte mě špatně, celkem jsem si ji oblíbila, ale zkrátka jsem čekala někoho jiného.

Nejsem si jistá, jestli šlo autorce o to, aby vykradla co nejvíce literární děl, ale korunní princ Dorian Havilliard byl téměř dokonalou kopií Evžena Oněgina od Alexandra S. Puškina. Motiv zbytečného člověka se sice na Evženovi podepisuje a promítá mnohem více, ale i tak bych Doriana označila jako člověka, který je naprosto znuděný celým svým životem, nic ho už nebaví ani netěší a možná si připadá i trochu zbytečný.


Obálka:

Obálku Skleněného trůnu bych zařadila mezi průměrnější. Nic na ní výrazně neruší, ale ani nijak nezaujme. Velmi se mi ale líbí provedení názvu knihy vystouplým stříbrným písmem. V rámci vzhledu a designu bych se ještě chtěla zmínit o tom, že kniha je paperback s hodně stránkami, takže má tendenci se na hřbetu lámat.

Zahraniční obálky:

7896527  17904970  16080337
18343187  20560267  18693277

Celkové hodnocení:

Skleněný trůn je příjemné čtivo, které mě velmi bavilo číst i přes svou předvídatelnost a další nedostatky. Knihu jsem přečetla jedním dechem a jsem zvědavá na další díl. Mrzí mě jenom, že Skleněný trůn má nevyužitý potenciál. Tuto young-adult knihu doporučuji spíše lidem, kterým nevadí jednodušší zápletka a ve vodách literatury pro mladé se nepohybují příliš dlouho.

Tímto mnohokrát děkuji webu databazeknih.cz za poskytnutí recenzního výtisku!
Mou recenzi na webu naleznete ZDE.


(Ukázka ze strany 294 - upravena.)

Související články:

3 komentáře:

  1. Tento typ kníh mám celkom rada, no predsa len ta obálka ma nejako extra nezaujala a v kníhkupectve by som ju asi do rúk nevzala. Ale netreba súdiť knihu podľa obalu. Len keď popisuješ ten jej charakter ten ma tiež veľmi nezaujal. Napriek tomu netvrdím, že si ju raz neprečítam. :)

    Nicolette Lear

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím :-) Ale občas je potřeba číst něco odpočinkového :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Knihu jsem četla a musím říct, že mě přišla taková nezajímavá. Ano, ve chvilkách byla napínavější, hlavně na konci knihy. Ale jinak byla fajn :)
    http://lucytejchmanova.blogspot.cz/ jestli máš čas můžeš se podívat :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Jsem ráda za každou radu nebo názor. :)