úterý 2. srpna 2016

Recenze: Temné znamení


Název - Temné znamení
Autor - František Šmehlík
Počet stran - 400
Vazba - paperback s přebalem
Ilustrace - Markéta Mívaltová
Nakladatel - X-Media servis
Vydání - 2.
Rok vydání - 2016

Oblíbený dětský lékař v sobě objeví úchylku děsivější než cokoli jiného... zlomený otec musí stanout tváří v tvář magickým bytostem tajemného světa, aby se vyrovnal s rodinnou tragédií... muž při vědeckém experimentu v sobě nešťastnou náhodou začne nosit myšlenky a vzpomínky tisíců lidí... šílený spisovatel napíše světový bestseller, který vypustí do světa zlo z dílny samotného ďábla. Tohle všechno a mnohem víc najdete v souboru povídek Temné znamení, knize, po níž můžete sáhnout kdykoli, kdy máte chuť na trochu zdravé hrůzy a napětí.

Strach má vůni vanilky a hořkých mandlí.

O této sbírce hororových povídek s nádechem fantasy jsem poprvé slyšela u Andrey z blogu Book like a drug. Velice mne kniha zaujala a když mě zanedlouho poté kontaktoval sám autor, byla jsem štěstím bez sebe. Nejsem sice žádná velká fanynka hororových příběhů, počet mých přečtených knih tohoto žánru byste dokázali spočítat na prstech jedné ruky, ale přiznejme si, každý se občas rád bojí...

Jako první zde určitě musím vyzdvihnout autorův styl psaní. Kdyby mi někdo po dočtení knihy řekl, že je to spisovatelův debut, nevěřila bych. Je to velmi dobře napsané, mně osobně tento styl psaní sedl. Povídky jsou opravdu čtivé a z vlastní zkušenosti musím říct, že je těžké knihu odložit. Autor si navíc skvěle umí pohrát i s popisem obyčejného všedního dne. Líbí se mi také, že využívá podněty z dnešní doby - co je právě in či co se hodně řeší -, a kniha tak může zapůsobit i na mladší kategorii čtenářů.

Velký palec nahoru má za mě i zasazení příběhů do České republiky, děj se konkrétně odehrává v okolí Olomouce, Ostravy a Šumperka. V povídkách lze vyčíst autorovu dokonalou znalost tohoto prostředí, díky níž nám dokázal předat ještě něco navíc. Jenom tedy nezávidím obyvatelům Ostravy a dalších výše zmíněných měst, jelikož jsem se v jejich blízkosti zrovna v době čtení této knihy pohybovala a musím říct... bylo to děsivé.☺

Často jsem na internetu narážela na kritiku četnosti sexuálních scén v každé z povídek. Uznávám, že ve výsledku jich tam mohlo být o trošku méně, ale nemohu si pomoct, k tomuto děsivému žánru knihy se přesně téma erotiky a sexu hodí, nepřišlo mi to nevkusné či násilně zakomponované, autor si s tím velmi dobře poradil.

Oběť
První povídka s velmi jednoduchým názvem dokáže čtenáře položit na lopatky hned zkraje. Zavede nás totiž někam, kam se jako čtenáři běžně nedostaneme - pod kůži vraha a psychopata. Procházíme s ním celý jeho příběh, jsme svědky všech jeho činů a myšlenek, které pro někoho mohou být opravdu silné kafe, a dostaneme se až na samotné dno lidské duše. Musím uznat, že hlavní postava je vykreslena tak dobře a reálně, že jsem na malou chvíli dokázala uvěřit, že opravdu reálná je. Jediné, co bych tomuto příběhu vytkla, je konec; po tak šokujícím ději jsem očekávala nějaké lepší zakončení.

Černý pasažér v tramvaji č. 5
Jednoznačně nejlepší povídka se skvělým zakončením. Chvílemi se děj může zdát zamotaný, ale vše se bez problému vysvětlí a celek pak působí velice dobře. Rozuzlení povídky donutí čtenáře zamyslet se, což já u příběhů oceňuji nejvíce.

Andyho pán
V této v pořadí již třetí povídce autor ukázal, jak vypadá dobře propracovaný příběh, ve kterém čtenáři propletenost děje a postav postupně odhalují. Tentokrát využil prvku zvířat, což mi přišlo zajímavé. Vše bylo originální a neotřepané. Jenom bych možná upozornila na zvláštní chování postav, jejich charaktery mi přišly podivné, ale ne tím způsobem, který vyžaduje tento žánr, a taktéž i některé dialogy.

Muž a všechny jeho duše
Tato povídka, která se dle mého pyšní nejzajímavějším názvem, je ze sbírky tou nejkratší a bohužel i nejslabší, čímž ale nechci říci, že není dobrá, ba naopak - jenom má prostě silnou konkurenci! Svým nízkým počtem stran a nedostatečným vyzněním hlavní myšlenky ve mne ale nedokázala zanechat takový ten pocit, díky kterému bych si povídku ihned vybavila.

Temné znamení
Povídka, podle které se jmenuje celá sbírka, je svým způsobem ta nejděsivější. Dějí se v ní stejně hrůzostrašné věci jako ve všech předchozích, ale v této je něco navíc, něco, díky čemu povídka dostává jiný rozměr a stává se i tou nejreálnější. Dokonce mě také překvapilo, jak spisovatel dokázal tuto povídku propojit s jednou z předešlých a skvěle tak využít rozpracovaného příběhu.


Celkové hodnocení:

Jako celek hodnotím tuto sbírku povídek od mladého českého autora velice kladně. Kniha mnohonásobně předčila má očekávání, je vyvážená a myslím, že by se mohla líbit širokému spektru čtenářů, tedy především těm, kteří mají pro strach uděláno. A pokud jste si do teď mysleli, že jste už tu nejděsivější knihu, která vám pronikla až do morku kostí, četli, přečtěte si tuhle, protože s vámi dokonale zamává. Tahle kniha se vám dostane pod kůži víc, než byste doopravdy chtěli.

Tímto mnohokrát děkuji samotnému autorovi za poskytnutí recenzního výtisku!

2 komentáře:

  1. Tak mne se bohuzel nelibila uz ta prvni povidka a nevim, zda budu pokracovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám velkou radost, že se kniha líbila a vážím si zmínky mé osoby přímo v článku :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Jsem ráda za každou radu nebo názor. :)