Doporučení na young-adult a new-adult literaturu (2)

V prvním díle této rubriky jsem vám představila šest skvělých dystopií. Tentokrát se ale nebudu držet pouze jednoho žánru. Bude to spíše taková "všehochuť". Prostě od každého něco. Mám tu tři fantasy série, jednu historickou knihu, jednu Greenovku a poslední do počtu je román o lásce. Snad vám i v tomto doporučení padne něco do oka. Určitě mi pak dejte vědět, jak se knihy líbily!

    

Vampýrská akademie / Pokrevní pouta / Na hraně zapomění

Richelle Mead je autorka, která si u mě právoplatně zasloužila post nejlepší spisovatelky. Její série Vampýrská akademie je naprostý skvost mezi fantasy knihami pro mladé. Určitě si teď říkáte: Ha! Další nudná, rozvleklá série o upírech! Ale opak je pravdou. Vampýrská akademie se naprosto liší od např. známého a často kritizovaného Stmívání. I přesto, že série čítá šest dílů, v každém z nich se dějí důležité a zajímavé věci. Knihy mají spád, jsou čtivé, napínavé, šokující a tajemné. A nechybí jim ani pěkná dávka humoru, která trochu odlehčí děj a čtenář se na chvilku příjemně pobaví. Dále určitě oceňuji i vykreslení postav. Líbí se mi, že hlavní protagonistka dhampýrka Rose Hathaway není jenom holka, která si na drsnou hraje, ale doopravdy takovou je. Umí vytáhnout drápy, když je potřeba ochránit svou nejlepší kamarádku Lissu před zlými bytostmi, které se skrývají pod rouškou tmy. Richelle Mead ale myslela i na to, že dívky čtenářky budou lačnit po nějakém dokonalém princi na bílém koni (dobře, tak tedy po poloupírovi), a proto do příběhu zasadila okouzlujícího Dimitrije, který si vás omotá kolem prstu.

Pokračujeme s upíry a Richelle Mead! Pokrevní pouta jsou spin-off sérií k Vampýrské akademii, proto je dobré, aby čtenáři měli již přečtenou výše zmiňovanou hexalogii. Setkáváme se tu sice s jinou hlavní hrdinkou, ale i tak všechny ostatní postavy a vztahy mezi nimi zůstavají. Opět se jedná o šestidílnou knižní sérii. A opět je to vtipné, čtivé a dechberoucí! Ale hlavně - skvěle promyšlené! Richelle to snad ani nijak jinak neumí.

A teď tu mám něco pro romantické dušičky! Na hraně zapomnění je kniha o neobyčejné lásce, jejíž hlavní hrdinové, nepříjemná Camryn a neodolatelný Andrew, procestují Ameriku skrz naskrz. Postavy se ve vyprávění střídají, takže se všechno dozvíte z obou pohledů, i když u některých odhalení je to trochu na škodu. Kniha se čte velmi rychle a svižně. Určitě bych ji neoznačila za dokonalou, ale na léto k vodě se hodí úplně perfektně. K této knize existuje i druhý díl Na hraně věčnosti, který už ale bohužel tak dobrý nebyl. Pokud se rozhodnete přečíst si tuto knihu, nepouštějte se do pokračování. Samotný první díl končí poměrně uzavřeně, autorka se jenom snažila příběh té velké lásky rozvést i do dalšího dílu, což byl obrovský přešlap.

    

Hledání Aljašky / Čarodějnice z Hex Hall / Potrhaná křídla

Mé první setkání s Johnem Greenem nebylo úplně nejšťastnější. Jeho kniha Hvězdy nám nepřály mě od jeho tvorby spíše odradila než navnadila na další dílo. Jelikož jsem ale zvyklá dávat autorům druhé šance, i když většinou to dopadá stejně jako u té první, u tohoto světoznámého spisovatele jsem velmi ráda, že jsem mu ji dala. Jako druhou knihu jsem si vybrala jeho prvotinu Hledání Aljašky a nestačila jsem se divit - v pozitivním slova smyslu. Lépe jsem si snad ani už vybrat nemohla. Nejvíce mne zaujalo, jak dokonale dokázal na 256 stranách vytvořit nádherně bolestný příběh, nad kterým se každý čtenář musí zamyslet. Nejen, že stvořil tak úžasné dílo, dokázal také perfektně vykreslit nespoutanou Aljašku, kterou jsem si naprosto zamilovala. Samozřejmě i v této knize jsou stopy Greenova stylu psaní, který mi moc nesedí, ale ve výsledku mi to v porovnání s příběhem ani nevadilo.

Trilogie z fantasy světa Hex Hall na první pohled určitě zaujme svými nádhernými obálkami. Na pohled druhý (po přečtení knih) je tato trilogie také báječná. Hlavní hrdinka Sophie Mercerová je skvělá holka, která si odpykává svůj trest na nápravné škole pro ostatní nadpřirozené bytosti. Její sarkastické poznámky jsou mimořádně vtipné. U čtení jsem se skvěle bavila. Spisovatelka si navíc v průběhu trilogie nachystala pár šokujících tajemstvích, které opravdu stojí za to! Knihy bych doporučila dívkám (ale klidně i klukům) kolem třinácti až šestnácti let. Myslím, že je to perfektní oddechové čtivo, které rozhodně nezklame.

New Orleans v padesátých letech minulého století. No, není to samo o sobě lákavé? Navíc jméno spisovatelky, která se u nás proslavila hlavně knihou V šedých tónech, je zárukou kvality. Potrhaná křídla je kniha o vzletech a bolestivých pádech, o společnosti, která vás neustále táhne ke dnu, a o věčném přátelství. Je to velmi zajímavé čtení, díky kterému se čtenáři dozví i něco nového. Trošku mě mrzí, že je kniha škatulkovaná jako young-adult jenom díky mladé hlavní hrdince, protože takhle se k ní všichni nedostanou. Potrhaná křídla si určitě zaslouží větší pozornost.